Kojení v České republice
Dostupné zdroje informací
Zdroj: www.kojeni.cz
Téma letošních oslav:
• 20. výročí Baby Friendly Hospital Initiative v ČR
• 15. výročí založení Laktační ligy
• Podpora kojících žen
10 kroků k úspěšnému kojení – BFHI - je nedílnou součástí Globální strategie výživy kojenců a malých dětí WHO. Tato strategie vyzývá všechny vlády, že je nutné najít optimální postup ve výživě kojenců a malých dětí a vytvořit ucelené vnitrostátních programy v oblasti výživy kojenců a malých dětí. Dále poskytuje návod, jak chránit, prosazovat a podporovat výlučné kojení po dobu prvních šesti měsíců a v kojení pokračovat do dvou let věku dítěte a déle spolu s dostatečnou, vhodnou, domácí (původní) doplňkovou stravou zaváděnou od šesti měsíců věku dítěte.
Podle poslední závěrů UNICEF se na celém světě narodilo 136,7 milionů dětí a pouze 32,6% z nich bylo výlučně kojeno po dobu prvních šesti měsíců (2011). A podle zprávy WBTi, kdy posuzovali 40 zemí, vyplynulo, že většina z nich nemá účinný program IYCF (Infant and Young Child Feeding ) ani dostatek prostředků pro jeho realizaci. Aby však bylo možné zvýšit čísla v oblasti kojení, je důležité posoudit jednotlivé postupy a programy a podle toho podniknout odpovídající kroky.
Hlavní cíle:
Do roku 2016:
90 % novorozenců - zahají kojení během 1h po porodu
70 % výlučně kojených dětí v prvních 6 měsících života
95 % dětí zahájí vhodnou komplemetnární výživu v 6 měsíci věku
Společnost a místa přátelská kojení
Motto: Podpora kojení: blíže matkám
Projekt rozvíjí Společnost přátelská kojení v rámci oslav Světového a Českého týdne kojení (16.9.-22.9,2013).
Doporučení pro ČR
Doporučené výživové praktiky pro ženy, kojence a malé děti založených na medicinských důkazech:
Časné zahájení kojení do 1 hodiny po porodu
Výlučné kojení po dobu 6 měsíců
Správně načasované zavádění výživově adekvátní a bezpečné komplementární výživy
Pokračování v kojení do 2 let věku či déle
Desatero Světové zdravotnické organizace pro výživu kojenců do 2 let
Správná výživa je klíčovým faktorem v průběhu celého vývoje dítěte, proto Světové zdravotnické shromáždění zahrnulo zlepšení výživy kojenců a malých dětí mezi globální priority pro dětské zdraví v 21. století. Světová zdravotnická organizace pak shrnula hlavní principy výživy dětí ve věku do dvou let do následujících deseti bodů:
1. Kojte dítě výlučně od narození do 6. měsíce věku. Po ukončeném 6. měsíci věku začněte zavádět příkrm a pokračujte v kojení.
Výlučné kojení, to znamená nepodávání žádných jiných tekutin ani potravy kromě mateřského mléka, je jediné, co zdravé prospívající miminko potřebuje do 6 měsíců.
Předčasné podávání jiných tekutin než mateřské mléko a příkrmu nemá výhody, právě naopak. Dítě méně saje, proto se mateřského mléka se začne tvořit méně, takže rychle přestane stačit potřebě a dítě je ochuzeno o nejlepší potravu, kterou může mít.
Dítě roste a vyvíjí se, a když je mu přibližně 6 měsíců, samotné mateřské mléko již pomalu přestává stačit – postupně dítě potřebuje více energie a některých živin. V této době se již také dobře připraveno začít se postupně učit přijímat i jiné potraviny než jen mateřské mléko: dobře ovládá pohyby hlavou, sedí s oporou, dokáže sousto posouvat a polykat.
Dříve než v šesti měsících začněte podávat příkrm pouze pokud jsou dítěti alespoň 4 měsíce a je často kojeno, ale je hladové brzy po kojení nebo nepřibývá dobře na váze.
2. Pokračujte v častém kojení podle potřeby dítěte do 2 roku věku dítěte nebo i déle.
V počátečním období podávání příkrmu bude dítě potřebovat kojit stejně často a dlouho jako v období výlučného kojení – dítě se teprve učí jíst lžičkou a mateřské mléko zůstává jeho hlavním zdrojem tekutin, živin a energie.Později, když dítě dostává příkrm častěji a ve větším množství, už nemusí chtít kojit stejně často a dlouho jako při výlučném kojení, ale mateřské mléko stále zůstává důležitou součástí stravy.
3. Když krmíte dítě, buďte vnímavá.
Nejdřív krmte dítě sama lžičkou, později mu pomáhejte aby se naučilo jíst samostatně.
Kojenci může nějaký čas trvat než se naučí jak požívat rty k sebrání potravy ze lžičky a jak ji posunout dozadu do úst, aby ji mohlo spolknout. Část jídla může stéci po bradičce nebo jí může dítě vyplivnout, to ale neznamená, že dítěti jídlo nechutná. Mezi 9. a 12. měsícem se už dítě učí jíst samo, ale stále potřebuje vaši aktivní pomoc – jinak by se dosud dostatečně nenajedlo.
Jistě nenecháte své dítě plakat hlady, ale buďte také vnímavá k náznakům sytosti: dítě k jídlu povzbuzujte, ale nenuťte. Krmte dítě pomalu a trpělivě. Pokud dítě příkrm opakovaně odmítá, zkoušejte různé kombinace potravin, různé chuti a konsistence (kašovitý pokrm, různé kousky) a zkuste různé způsoby povzbuzování dítěte.
Pokud dítě snadno ztratí o jídlo zájem, krmte je v klidném prostředí, kde ho nic nevyrušuje.
Nezapomeňte, že doba krmení je také dobou učení a lásky: mluvte na dítě během jídla a nezapomeňte na kontakt z očí do očí.
4. Nezapomeňte na bezpečnou přípravu a skladování dětské stravy
Před přípravou jídla a krmením dítěte umyjte ruce sobě i dítěti. Skladujte jídlo správně a podávejte ho ihned po připravení.
K přípravě a servírování používejte čisté, pečlivě umyté nádobí a lžičky. Nepoužívejte kojenecké lahve, protože se špatně uchovávají čisté.
5. Podávejte potřebné množství doplňkové stravy
V šesti měsících věku dítěte začněte podávat malé množství jídla a zvyšujte množství, tak jak si dítě postupně na něj zvyká a jak roste. Současně nepřestávejte s častým kojením.
6. Postupně zvyšujte konzistenci stravy
V 6. měsíci věku může dítě jíst kašovitou stravu a polotuhé potraviny.
Do 8. měsíce věku se většina dětí naučí jíst potraviny, které si rukou dokáží samy dát do úst.
Ve 12. měsíci je většina dětí schopna jíst stejnou stravu jako rodina. Vyhněte se ale potravinám, které mohou způsobit, že se dítě začne dusit (například oříšky nebo zrnka vína které uvíznou v průdušnici).
7. Postupně zvyšujte počet denních jídel
V 6ti měsících začněte podávat 1- 2 lžičky příkrmu denně. Na počátku dítěti ještě stačí mateřské mléko a cílem je, aby se naučilo jíst ze lžičky kašovitou potravu. Později závisí počet denních jídel na množství příkrmu, který sní při jednom jídle. Obvykle jsou potřebná 2-3 jídla denně v 6-8 měsících a 3-4 denně v 9-11měsících. Roční a starší dítě by mělo dostávat 3 hlavní jídla a mezi nimi jednu až dvě svačinky. Jako svačinky podávejte potraviny, které dítě dovede uchopit a sníst samo.
Pokud dítě sní při jednom jídle málo nebo není již kojeno, může potřebovat krmit častěji.
8. Začněte podávat jednu potravinu a postupně přidávejte různé druhy potravin
Jako první příkrm nabídněte pyré z jednoho druhu zeleniny (např. mrkev) nebo ovoce (např. banán). Jakmile se dítě naučí krmení lžičkou, přidávejte nové potraviny, aby mělo co nejpestřejší stravu. Pestrost potravy totiž zaručí, že dítě dostane dostatek všech potřebných živin.
Maso, drůbež, ryby nebo vejce by mělo dítě dostávat denně nebo tak často, jak je to možné. Ovoce a zeleninu podávejte denně. Nebojte se tuku. Pro děti do dvou let není vhodné vybírat nízkotučné potraviny.
Nedávejte dětem tekutiny s nízkým obsahem živin jako je čaj nebo naopak slazené nápoje, které obsahují jen cukr bez jiných živin a nepodávejte více než jednu sklenici džusu denně, abyste jím nenahrazovala výživnější potraviny.
9. Používání vitamínů a minerálů
Podávejte vitamin D v dávce 400 I.U. denně během celého prvního roku života a během zimních měsíců v druhém roce života.
Jiné vitaminy nebo minerály podávejte jen po poradě dětským lékařem.
10. Krmení během nemoci a po ní
Když je dítě nemocné, často ztrácí chuť k jídlu, proto kojte častěji, nabízejte častěji příkrm, nabízejte měkká, různorodá, lákavá a oblíbená jídla a povzbuzujte dítě k jídlu.
Po uzdravení podávejte dítěti jídlo častěji než obvykle a povzbuzujte ho, aby více jedlo.
Kdy začít podávat potraviny obsahující lepek
Lepek je součástí bílkoviny pšenice, žita, ječmene a podle některých kritérií (obsah frakcí lepku) i ovsa. Vyskytuje se tedy v potravinách z nich vyrobených a v potravinách, do kterých se mouka z některé z těchto obilovin přidává třeba jen v malém množství.
Celiakie je vrozená nesnášenlivost lepku, která vede při jeho konzumaci k poškození sliznice tenkého střeva. Její výskyt se v ČR odhaduje na 1: 250-300 obyvatel. Častěji se vyskytuje u děvčat a žen. U kojenců se krátce po prvním setkání s lepkem může vyvinout chronický průjem a neprospívání (5 % z celkového množství případů, které se projeví v dětském věku). K projevům onemocnění může ale dojít i kdykoliv později a kromě různých známek poruchy trávicího traktu to může být i celá řada jiných, méně nápadných příznaků, např. opožděný nástup puberty, únava, bolesti hlavy, bolesti kostí a kloubů, vypadávání vlasů, kožní vyrážka nebo anémie nereagující na běžnou léčbu. Jedinou možnou léčbou celiakie je celoživotní dodržování bezlepkové diety.
Dlouhou dobu se doporučovalo zahájit podávání potravin obsahujících lepek po 6. měsíci věku, protože bylo známo, že jejich časné podání vede u některých kojenců s vrozenou nesnášenlivostí lepku k rozvoji těžkých forem celiakie. V nedávné době se v souvislosti s novými studiemi objevily další informace o tom, kdy a jak začít podávat potraviny obsahující lepek.
Nové studie shrnula v roce 2008 Evropská společnost pro dětskou gastroenterologii, hepatologii a výživu (ESPGHAN): Zahájení podávání malých množství lepku v období, kdy je dítě dosud kojeno a prodloužení doby kojení významně snižuje riziko rozvoje celiakie. Dosud ale není jasné, jestli kojení pouze oddaluje vznik příznaků nebo poskytuje trvalou ochranu proti tomuto onemocnění. Podání lepku před ukončeným 4. měsícem věku, ale také později než po ukončeném 7. měsíci věku a podání velkého počátečního množství lepku zvyšují riziko časného rozvoje onemocnění.
Na základě dostupných dat považuje komise ESPGHAN za rozumné vyvarovat se jak časného (méně než ukončené 4 měsíce věku) tak pozdního (ukončených 7 měsíců a více) podávání potravin obsahujících lepek a zavádět malá množství lepku postupně v době dokud je dítě kojené.
Na doporučení kojit výlučně do ukončeného 6. měsíce a pokračovat do dvou let nebo déle se tím nic nemění. Poté, kdy dítě dovrší 6 měsíců věku, začněte s podáváním příkrmu podle běžných doporučení (nejdřív zeleninový, pak ovocný příkrm) a než dovrší věk 7 měsíců začněte také podávat nejprve malé množství potravin, které obsahují lepek (obilné kaše neoznačené jako bezlepkové, lžička jíšky přidaná k zeleninovému příkrmu).
Malé množství bylo ve studii, o kterou se doporučení opírá, definováno jako méně než 7 gramů mouky při prvním podání lepku a 16 g/den za 14 dní po prvním podání. Jedna zarovnaná lžička krupice váží asi 3 gramy. Na kojeneckých kaších bývá uveden obsah mouky (respektive krupice) v suché kaši a množství, které je potřebné na přípravu jedné porce. Například jedna z prodávaných mléčných kaší obsahuje 40 % mouky (40 g na 100 suché směsi). Na jednu porci se používá 45 g suché kaše. Jedna dávka tedy obsahuje 45 x 0,4 = 18 g mouky. Třetina této dávky je ještě „malé množství“ lepku pro první podání.
DOPORUČENÍ PRO PRENATÁLNÍ PÉČI
Hlavní zásady
informovat všechny těhotné ženy o výhodách a technice kojení,
vytypovat faktory, které působí pozitivně nebo negativně na rozhodnutí budoucí matky kojit své dítě,
věnovat pozornost prvorodičkám a ženám s předchozí špatnou zkušeností s kojením,
vyšetřit prsy (příprava vpáčených bradavek na kojení pomoci formovačů bradavek),
prenatální záznam o vyšetření prsou a problémech při kojení, který bude k dispozici po porodu na šestinedělí a obvodě, aby se mohla věnovat péče matkám, které s kojením měly problémy,
odstranit doposud překonané způsoby péče o prsy (otužování bradavek, kartáčování, povytahování, dezinfekce, atd.),
informace o výživě těhotné a kojící ženy a medikaci během porodu.
DOPORUČENÍ PRO PORODNICE A NOVOROZENECKÁ ODDĚLENÍ
Hlavní zásady
Sjednotit péči na všech úsecích péče o novorozence zavedením 10 kroků k úspěšnému kojení.
umožnit matkám zahájit kojení do půl hodiny po porodu, kdy sekrece prolaktinu a oxytocinu a chuť dítěte sát je největší,
kojení bez omezování délky a frekvence, nikoliv podle předem stanoveného časového harmonogramu,
dokrmování jen v lékařsky indikovaných případech alternativním způsobem (lžičkou, šálkem, po sondě, po prstu) ne lahví,
nepoužívat žádné náhražky, dudlíky a láhve, které interferují s kojením, kazí techniku kojení,
praktikovat roomimg - in po celých 24 hodin,
podporovat správnou techniku kojení,
naučit matku jak udržet laktaci, když je oddělena od svého dítěte,
umět řešit problémy s prsy (bolestivé nalití, ragády)
odstříkávání mateřského mléka v případě problémů správnou technikou,
podporovat kojení ve speciálních situacích (vícečetné porody, porod císařským řezem, novorozenci s nízkou porodní hmotností, s rozštěpem rtu nebo patra, nemocná matka...),
nabídnout matkám pomoc při kojení po propuštění z porodnice (horká linka),
nedovolit propagaci volných výrobků umělé kojenecké výživy, dudlíků a kojeneckých lahví, respektovat doporučení daná Mezinárodním kodexem marketingu náhrad mateřského mléka.
DOPORUČENÍ PRO PRAKTICKÉ LÉKAŘE PRO DĚTI A DOROST
Praktický lékař pro děti a dorost by měl znát zásady správné techniky kojení, umět řešit problémy při kojení a kojení podporovat. Výlučné kojení do 6. měsíce věku a v kojení pokračovat s postupně převládajícím příkrmem až do 2 let věku dítěte a déle by se mělo stát normou a právem každého dítěte.
Hlavní zásady
podporovat kojení bez omezování délky a frekvence,
zpočátku dítě pije velmi často (12 - 15x za den), zhruba po 6ti týdnech se v kojení dostaví určitá pravidelnost,
platí zásada - kojit tak často a tak dlouho, jak si dítě žádá,
nejčastější příčinou odstavení dítěte je nedostatečná sebedůvěra matky, obavy z nedostatku mléka a předčasné zavedení umělé výživy,
aby dítě vypilo dostatek zadního tučného mléka, doporučuje se po propuštění z porodnice kojit v průběhu jednoho kojení jen z jednoho prsu, dítě si samo určí zda to bude jeden či prsy dva,
po kojení není nutné pravidelně odstříkávat, jen v případě přebytku mléka v prsou je odstříkávání dočasně na místě,
odstříkání mléka musí být prováděno správnou technikou, kterou by matka měla znát již z porodnice, dává se přednost odstříkávání rukou před odsávačkou,
znalosti o váhové křivce a růstových spurtech kojeného dítěte (kolem 3. a 6. týdne a 3. a 6. měsíce dítě rychleji roste ,což se projeví spíše na jeho délce než váze),
váhová křivka kojeného dítěte nemusí mít trvale stoupající trend a váhový přírůstek není jediným ukazatelem prospívání dítěte, není také dobré srovnávat váhu nebo váhové přírůstky dětí mezi sebou, protože se liší,
kojené dítě dosahuje někdy porodní váhy až ve 3 týdnech, ne do 8. dne, jak se traduje,
dobře kojené dítě má 6-8 pomočených plen, první čtyři týdny 2-4 stolice denně s pozdější možnou několika denní absencí,
méně pomočených plen, hnědá páchnoucí stolice s hlenem spolu s plochou váhovou křivkou a neklidem dítěte svědčí pro nedostatek mléka,
tak často tradovaná zelená stolice sama o sobě není známkou nedostatku mléka,
nesprávným a zbytečným postupem při řešení nedostatku mléka je podání umělé výživy jako prvního opatření,
bezpečným způsobem jak tvorbu mléka opět zvýšit je častější přikládání k oběma prsům v průběhu jednoho kojení a zvláště časté kojení v noci, kdy sekrece hormonu prolaktinu je největší,
nesledovat jen váhové přírůstky, ale i růst dítěte,
řídit se růstovými percentilovými grafy (hmotnostně-výškový a délkový),
odstranit staré praktiky nepříznivě zasahující do kojení (časové omezení délky kojení, časné zavádění příkrmu, dodržování Finkelsteinovy formule, kontrolní kojení, odstříkávání když to není nutné, dezinfekce bradavek),
umět řešit problémy vzniklé při kojení (problémy s množstvím mléka, problémy s prsy...),
kojící žena by měla dodržovat zásady správné výživy, není nutné zvyšovat kalorickou potřebu ani množství tekutin,
ženy alergičky by měly dítě kojit co nejdéle s pozdějším zaváděním příkrmu,
matka může kojit i v případě horečnatého onemocnění, kojení v průběhu onemocnění představuje naopak pro dítě významný zdroj vznikajících protilátek,
existuje jen malá skupina léků, která je při kojení kontraindikována, běžná antibioitika, léky proti bolesti, teplotě dítě neohrozí,
kojící žena by neměla kouřit a pít alkohol, pokud se cigarety nedovede vzdát, měla by kouřit do 5 cigaret za den a vždy až po kojení,
kojení v průběhu dalšího těhotenství nepoškozuje matku, dítě ani plod.
65. zasedání WHO
Výživa matek, kojenců a malých dětí
Návrh pro implementaci plánu
Výkonná rada,
posoudila zprávu o výživě matek, kojenců a malých dětí:
DOPORUČUJE 65. Světovému zdravotnickému shromáždění přijetí následujících rezolucí:
PP1 Posoudilo zprávu o výživě matek, kojenců a malých dětí: návrhem komplexního plánu zavádění, a také zprávu o výživě žen v období před početím, v těhotenství a v období kojení;
PP2 Připomíná rezoluce WHA30.51 a WHA31.47 o úloze zdravotnického sektoru při vytváření národní a mezinárodní výživové politiky a plánů; WHA46.7 o pokračování plánu na Mezinárodní konferenci o výživě; WHA35.26, WHA37.30, WHA39.28, WHA41.11, WHA43.3, WHA44.33, WHA45.34, WHA46.7, WHA47.5, WHA49.15, WHA54.2, WHA55.25, WHA58.32, WHA59.21, WHA61.20 a WHA63.23 o výživě kojenců a malých dětí; a WHA46.7 a WHA59.11 o výživě a HIV/AIDS;
PP3 Uvědomuje si, že velká častá světové populace má neadekvátní výživu (nedostatek vitaminů či minerálů nebo mají nadváhu či obezitu), díky špatné dostupnosti či přístupu k potravinám odpovídající výživové kvality nebo díky vystavení okolnostem, jenž zhoršují absorpci a využití živin;
PP4 Uvědomuje si, že v roce 2010 mělo anémii (zejména z nedostatku železa) 468 miliónů žen v reprodukčním věku, že ročně se rodí 20 miliónů dětí s nízkou porodní hmotností a 171 miliónů dětí do 5 let věku má opožděný růst a 43 miliónů dětí mladších než 5 let mělo nadváhu;
PP5 Obává se, že špatná výživa matek a dětí se podílí na 11 % celosvětového nárůstu onemocnění a má negativní vliv na kognitivní vývoj, fyzický vývoj a školní výsledky;
PP6 Je přesvědčeno o vlivu dobře vyvážené a kulturně přijatelné stravy žen před početím, v těhotenství a v období kojení, která poskytuje dostatek energie, bílkovin, vitamin, mikro a makroživin (např. jódu, vápníku a vitaminu D) na život a zdraví jak matek, ta jejich dětí;
PP7 Uvědomuje si, že nesprávná výživa v době před početím může vést k onemocnění v době těhotenství, přispívá k riziku závažných onemocnění a má přímý vliv na nemocnost a úmrtnost dětí a uvědomuje si, že významnou roli v prevenci vrozených malformací (včetně defektů neurální trubice u novorozenců) hraje užívání kyseliny listové v období před početím a v těhotenství;
PP8 Je přesvědčena o potřebě omezit užívání alkoholu, tabáku a psychotropních látek a o potřebě lepší kontroly braní léku u těhotných žen, jelikož to může zvyšovat riziko nízké porodní hmotnosti, vrozených malformací nebo potratu a zvýšení nemocnosti u dětí;
PP9 Má na paměti, že kojení je nejlepším zdrojem výživy pro kojence v prvních 6 měsících života a významně přispívá ke zdraví a správnému vývoji až do dvou let věku i déle a že správná výživa v prvním roce života významně ovlivňuje zdraví a intelektuální vývoj v následujících vývojových stádiích;
PP10 Uznává, že politiky často nepostihují problém výživy matek, kojenců a malých dětí v celé komplexnosti a často tedy nemají očekávaný přínos;
PP11 Uznává existenci účinných programů a politik, týkajících se výživy, které však nejsou zaváděny v dostatečné míře.
1. SCHVALUJE komplexní zavádění plánu výživy matek, kojenců a malých dětí;
2. Vyzývá Členské státy:
(1) aby vytvořily tyto národní cíle a získaly zdroje pro jejich dosažení do roku 2022:
• 40 % snížení výskytu opožděného růstu u dětí do 5 let na celém světě;
• 50 % snížení výskytu anémie u žen v reprodukčním věku na celém světě;
• 50 % snížení výskytu nízké porodní hmotnosti u dětí na celém světě;
• Zabránění dalšímu nárůstu dětské nadváhy;
• Zvýšení podílů výlučně kojených dětí do 6 měsíce věku na 50% na celém světě;
(2) zavést do praxe komplexní program, týkající se výživy matek, kojenců a malých dětí, a to zejména:
• Zrevidovat výživovou politiku tak, aby se stala součástí obecné vládní politiky a vytvořit účinné mezisektorové mechanismy, které zajistí šíření výživových programů;
• shrnout dílčí politiky v oblasti zemědělství, sociální politiky, vzdělání a živnostenské politiky a stanovit jejich vliv na výživu;
• začlenit účinné a bezpečné výživové programy do zdravotnické péče o matky, děti a dospívající mládež a zajistit obecné pokrytí těchto akcí, zejména u sociálně slabších vrstev;
• vytvořit nebo posílit legislativní opatření pro kontrolu marketingu náhražek mateřského mléka;
• Zavést komplexní přístup pro zvyšování schopností zdravotníků a manažerů šířit výživové programy;
• zavést udržitelné způsoby financování rozvoje a zavádění výživových programů;
• vytvořit nebo posílit kontrolu sběru dat o indikátorech vstupů, výstupů a vlivu výživových opatření.
3. ŽÁDÁ generálního ředitele:
• aby shrnul, aktualizoval a rozšířil pokyny a nástroje WHO, týkající se účinných výživových programů, analyzoval jejich rentabilitu a navrhnul správné praktiky šíření informací;
• aby vytvořil pokyny a popsal úspěšné příklady multisektoriálních opatření ke zlepšení výživy;
• aby podpořil Členské státy v posilování národní zdravotní politiky, jejíž součástí budou ověřené výživové programy; aby vytvořil technické a manažerské kapacity pro výživu; aby posílil legislativu a pravidelná či jiná účinná opatření pro kontrolu marketingu náhražek mateřského mléka;
• vytvořil pokyny pro marketing komplementární výživy;
• aby si zavázal více partnerů na celosvětové a národní úrovni, kteří se budou podílet na šíření výživových programů;
f) aby prostřednictvím Výkonné rady nahlásil Zdravotnickému shromáždění pokroky při aplikaci komplexních plánů výživy matek, kojenců a malých dětí společně se zprávou o pokroku v zavádění Kodexu marketingu náhražek mateřského mléka v sudých letech.
= = =
Dodržování Mezinárodního kodexu marketingu náhražek mateřského mléka
Kód 1
Odmítá zdravotnické zařízení nabídky náhražek mateřského mléka zdarma či zlevněné a platí za ně plnou či vyšší cenu?
ano/ne
Kód 2
Zdravotnické zařízení nepropaguje žádné náhražky mateřského mléka, lahve, savičky či dudlíky a nedistribuuje žádné materiály o nich těhotným ženám či matkám?
ano/ne
Kód 3
Je zakázáno zaměstnancům výrobců náhražek mateřského mléka, lahví, saviček či dudlíků či jejich distributorům jakýmkoliv způsobem kontaktovat těhotné ženy či matky?
ano/ne
Kód 4
Odmítá nemocnice dárky zdarma, nevědeckou literaturu, materiály nebo zařízení, peníze či podporu pro vzdělávání od výrobců či distributorů produktů v rámci Kodexu?
ano/ne
Kód 5
Udržuje nemocnice kojeneckou formuli a předem připravené lahve s formulí tak, aby nebyly na očích, dokud nebudou použity?
ano/ne
Kód 6
Vyhýbá se nemocnice tomu, aby dávala těhotným ženám, matkám a jejich rodinám jakékoliv reklamní materiály, vzorky či dárkové balíčky, které obsahují náhražky mateřského mléka, lahve, savičky či dudlíky či jiné vybavení nebo kupóny?
ano/ne
Kód 7
Chápe personál proč je tak důležité nedávat matkám jakékoliv propagační materiály či vzorky zdarma od výrobců formule?
ano/ne
Celosvětová kritéria dodržování Kodexu
Ředitel zdravotnického zařízení uvádí, že:
Žádní zaměstnanci výrobců náhražek mateřského mléka, lahví, saviček či dudlíků či jejich distributoři ať už přímo nebo nepřímo nekontaktují těhotné ženy či matky?
Nemocnice nedostává dárky zdarma, nevědeckou literaturu, materiály nebo zařízení, peníze či podporu pro vzdělávání od výrobců či distributorů náhražek mateřského mléka, lahví, saviček či dudlíků.
Žádné těhotné ženy, matky a ani jejich rodiny nedostávají reklamní materiály, vzorky či dárkové balíčky, které obsahují náhražky mateřského mléka, lahve, savičky či dudlíky či jiné vybavení nebo kupóny.
Souhrn výživové politiky a kojení prosazuje dodržování Kodexu a následných WHA rezolucí zákazem:
vystavovat postery či jiné materiály, poskytnuté výrobci či distributory náhražek mateřského mléka, lahví, saviček a dudlíků nebo jiných materiálů, které propagují jejich použití;
jakéhokoliv přímého či nepřímého kontaktu mezi zaměstnanci těchto výrobců či distributorů a těhotnými ženami či matkami v zdravotnickém zařízení;
distribuci vzorků zdarma či dárkových balíčků s náhražkami mateřského mléka, lahvemi či savičkami a propagačních materiálů pro tyto produkty těhotným ženám, matkám a jejich rodinám;
přijímání dárků (včetně jídla), literatury, materiálů či vybavení, peněz nebo podpory pro vzdělávání od výrobců či distributorů produktů v nemocnici;
ukázky přípravy kojenecké formule pro někoho, kdo to nepotřebuje; a
přijetí náhražek mateřského mléka zdarma či zlevněné formule či jiných pomůcek.
Ze záznamů a receptů má být zřejmé, že jakékoliv náhražky mateřského mléka, včetně speciální formule a jiných pomůcek, jsou pořizovány zdravotnickým zařízením za plnou cenu či vyšší.
Pozorování v předporodní péči a službách pro matky, kde pracují výživoví specialisté, naznačují, že
žádné materiály, které propagují náhražky mateřského mléka, lahve, savičky a dudlíky či jiné určené produkty nejsou propagovány a distribuovány matkám,
těhotným ženám nebo personálu.
Z pozorování plyne, že kojenecká formule a předem připravené lahve s formulí by měly být skladovány tak, aby nebyly na očích, dokud nebudou použity.
Nejméně 80% náhodně vybraných členů personálu by mělo vědět dva důvody proč je tak důležité nedávat matkám jakékoliv propagační materiály či vzorky zdarma od výrobců formule.
O NÁS
