pátek 5. června 2020

Midwifery


WHO support of midwifery



Infographics



The case for midwifery

What is midwifery?

Midwifery is "skilled, knowledgeable and compassionate care for childbearing women, newborn infants and families across the continuum throughout pre-pregnancy, pregnancy, birth, postpartum and the early weeks of life. Core characteristics include optimizing normal biological psychological, social, and cultural processes of reproduction and early life; timely prevention and management of complications; consultation with and referral to other services; respect for women’s individual circumstances and views, and working in partnership with to strengthen women’s own capabilities to care for themselves and their families.” Lancet Series on midwifery (June 2014).

Who is a midwife?

A midwife is a person who, having been regularly admitted to a midwifery educational program, duly recognized in the country in which it is located, has successfully completed the prescribed course of studies in midwifery and has acquired the requisite qualifications to be registered and/or legally licensed to practice midwifery. (ICM 2005)

Who is a skilled birth attendant 

A skilled birth attendant is an accredited health professional — such as a midwife, doctor or nurse — who has been educated and trained to proficiency in the skills needed to manage normal (uncomplicated) pregnancies, childbirth and the immediate postnatal period, and in the identification, management and referral of complications in women and newborns. (WHO/ICM/FIGO 2004)

The case for midwifery: the potential of midwives for improving quality of care

  • 83% of all maternal deaths, stillbirths, and newborn deaths could be averted with the full package of midwifery care (including family planning);1
  • 62% of effective practices within the scope of midwifery show the importance of optimizing the normal processes of childbirth and early life, and empowering women to care for themselves and their families;2
  • 56 maternal and neonatal outcomes were found to be improved through midwifery practice and philosophy of care;2
  • 87% of service need can be delivered by midwives when educated to international standards;3
  • 82% reduction in maternal mortality possible with universal midwifery coverage;1
  • Midwifery is associated with more efficient use of resources and improved outcomes when provided by midwives who are educated, trained, licensed and regulated in international standards2. Midwifery is a ‘best buy’ investment;3
  • Midwifery is associated with reduced maternal and neonatal morbidity, reduced interventions in labour, improved psychosocial outcomes and increased birth spacing and contraceptive use;4
  • Community-based midwives have been found to rank positively for the economy, efficiency, and effectiveness;4
  • Midwifery should be considered a core part of universal health coverage. Quality midwifery care is central to achieving national and global priorities and securing the rights of women and newborn infants;4
  • Quality relates to the right for women and newborns to the highest standard of health and is synonymous with women-centered care. Providing quality care is most efficient through midwifery care for all childbearing women;5
  • There were no adverse outcomes associated with midwife-led care but significant benefits, thus it is recommended that all women should be offered midwife-led continuity models of care;5
  • Case loading midwifery care is safe and cost-effective;6
  • Midwives have the potential to provide excellent quality of care but socio-cultural, economic and professional barriers must be overcome to allow them to practice to their full potential.7

References

1 Homer, CS, Friberg, IK, Dias, MA et al. "The projected effect of scaling up midwifery". Lancet. 2014;384: 1146–1157
2 Renfrew, MJ, McFadden, A, Bastos, MH et al. "Midwifery and quality care: findings from a new evidence-informed framework for maternal and newborn care". Lancet. 2014; 384: 1129–1145
3 UNFPA ICM, WHO: "The state of the world’s midwifery 2014: A universal pathway. A women's right to health". 2014, New York: United Nations Population Fund
4 Sandall J, Soltani H, Gates S, Shennan A, Devane D. "Midwife-led continuity models versus other models of care for childbearing women". Cochrane Database of Systematic Reviews 2016, Issue 4
5 Ten Hoope-Bender P, de Bernis L, Campbell J et al (2014). "Improvement of maternal and newborn health through midwifery". Lancet. 2014;384: 1226-35
6 Tracy SK, Hartz DL, Tracy MB, Allen J, Forti M, Hall B, White J, Lainchbury A, Stapleton H, Beckmann M, Bisits A, Homer C, Foureur M, Welsh A, Kildea S: "Caseload midwifery care versus standard maternity care for women of any risk: M@NGO, a randomized controlled trial". Lancet 2013,382:1723–1732.
7 Filby A, McConville F, Portela A (2016) "What Prevents Quality Midwifery Care? A Systematic Mapping of Barriers in Low and Middle Income Countries from the Provider Perspective". PLoS ONE.11(5)

sobota 30. května 2020

Rozbor systému péče
o zdravé těhotné a rodící ženy




Tento rozbor hodnotí pouze profesí PORODNÍ ASISTENCE. Lékařskou profesi vnímá jako MEZIOBOROVOU SPOLUPRÁCI. Nastiňuje mezinárodní situaci a současnou situaci porodnictví v ČR. 
Reaguje tak na vyhlášenou soutěž Magistrátu hlavního města Prahy. Stanoviskem rozboru je, že vyhlášená soutěž v aktuálně nastaveném postavení porodní asistence je neúčelná a nelogická. 
Mezinárodní situace 
Vytvořením optimálního systému péče o zdraví těhotných a rodících žen se zabývá dlouhodobě mnoho mezinárodních institucí, sněmů i konferencí, které definují optimální podmínky i poskytovatele péče viz dále. Z publikací níže je jasné, že primární osobou v péči o zdravou těhotnou a rodící ženu by měla být porodní asistentka.


Mnichovská deklarace 2000
www.euro.who.int/__data/assets/pdf_file/0007/53854/E93016.pdf?ua=1



Celosvětový kongres ICM  Praha 2014
www.pastprojects.czech-in.cz/midwives2014.org/icm-prague-2014.htm





Publikace WHO založené na výsledcích rozsáhlého mezinárodního výzkumu:

Překlad obou dokumentů (nebo jejich části) je dostupný na stránkách MZČR
International Confederation of Midwives - position statements  
European Midwives AssociationStatement on Intrapartum Care 
Situace v České republice
Snahy o optimalizaci porodnické péče probíhají novodobě již od 90. let 20. století a to v následujícím duchu:
Zdravá těhotná a rodící žena patří do péče porodní asistentky.
Nemocná těhotná a rodící žena patří do péče lékaře.
Pokud porodní asistentka na základě svého vyšetření identifikuje v těhotenství nebo během porodu nepravidelnost či zdravotní problém předává ženu do rukou lékaře. Na základě konzultace s lékařem nebo po pominutí problému se žena navrací zpět do péče porodní asistentky. Během těhotenství a porodu mohou nastat situace, kdy bude žena zároveň v péči lékaře i porodní asistentky – mezioborová spolupráce. Po vyjasnění situace přechází žena buď do péče lékaře nebo se vrací do péče porodní asistentky.
Optimální poskytovatelkou péče pro zdravé těhotné a rodící ženy je porodní asistentka.


Porodní dům
Poskytuje optimální péči těhotným a rodícím ženám. Péči poskytují porodní asistentky, které využívají mezioborovou spolupráci.
Na příkladu Porodního domu U čápa, o.p.s. můžeme vidět snahu o optimalizaci péče v porodní asistenci v praxi. 

Aktuální podmínky pro činnost porodních domů v ČR
V roce 2012 vešla v platnost vyhláška 99/2012 Sb. o minimálním personálním vybavení zdravotnických zařízení (aktuální znění z 1.11.2017). V části B, bodu „2.11.2. Zdravotní péče, včetně vedení fyziologických porodů“ požaduje pod písmenem „c) gynekolog a porodník - fyzická přítomnost do 5 minut na pracovišti.
Dále požaduje:
„Při vedení porodu jsou na pracovišti přítomny vždy dvě porodní asistentky nebo jedna porodní asistentka a jedna dětská sestra, dětská sestra pro intenzivní péči nebo sestra pro intenzivní péči.
Pokud není zajištěno provedení porodu císařským řezem nebo operace směřující k ukončení porodu nejdéle do 15 minut od zjištění komplikace porodu ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče, musí být péče dále zabezpečena podle požadavků bodu 15 části I přílohy č. 3 této vyhlášky a dále neonatologem.
Touto vyhláškou stát v podstatě ukončil možnost otevřít a provozovat samostatný porodní dům v jeho pravém slova smyslu, vedený pouze porodními asistentkami, které jsou mezinárodně uznávanými odbornicemi na poskytování péče a podporu zdraví těhotných a rodících žen. Nepřímo tak také stát vyžaduje zřízení malé porodnice i pro vedení fyziologických porodů.
Jakmile se do projektu porodního domu zapojí profesně lékař, je třeba respektovat také zákony a vyhlášky regulující výkon lékařské profese, tedy i potřebné personální, technické a materiální vybavení místa, kde by pracoval lékař porodník. Bez ohledu na účelnost a pouze pro uspokojení platných vyhlášek by to tedy znamenalo pro zajištění nepřetržitého provozu v porodním domě zaangažovat (nějakým způsobem zaměstnat) minimálně 5 gynekologů, 5 neonatologů a 5 anesteziologů – pro ně zajistit odpovídající odměnu za vykonanou práci.
Porodní domy ne, domácí porody ne
Optimalizace péče v porodní asistenci, jak ze zdravotního, tak právního hlediska, je opakovaně předmětem debat. Nejnověji například článek na epravo.cz Mgr. Jaroslava Macháčka Je poskytování zdravotních služeb při domácím porodu v České republice legální? Ten vyjadřuje pohled právníka na žádoucí změny v systému péče o zdravé těhotné a rodící ženy:
„Na závěr bych rád připomněl, že zcela jistě není záměrem jakékoliv rodičky ohrozit život a zdraví svého dítěte ani sebe samé. Naopak snaha o ochranu zdraví je často vede k tomu, že namísto „průmyslového“ prostředí, ve kterém zkrátka schopny porodit z psychologických důvodů nejsou, volí raději místo, kde spontánní fyziologický porod může plynout snáze. Z tohoto pohledu jim podle mého názoru svědčí i legitimní očekávání, že jim stát svým aktivním, nebo alespoň pasivním jednáním umožní čerpat zdravotní péči i v případě, kdy se svobodně rozhodnou porodit ve vlastním sociálním prostředí.“ (J. Macháček 2020, www.epravo.cz ).
V souladu se závěry, ke kterým dospěl Mgr. Macháček, jsou také doporučení výše zmíněných mezinárodních institucí. Citace ze závěrů Evaluační mise při jednáních o vstupu ČR do EU již z dubna roku 2002:
K doporučením patří:
Posílení porodní asistence jako autonomní profese
  • Vytvořit zákon, jenž by ustanovil komoru porodních asistentek
  • Zahájit povinnou registraci porodních asistentek (musí být ustavena ze zákona)
  • Zahájit a provádět výzkum v oblasti primární porodnické péče
  • Do vědecké rady MZČR jmenovat porodní asistentku
Vytvořit zákon o zdravotní péči, který by jasně definoval
  • Porodní asistentku jako autonomního poskytovatele péče
  • Fyziologické těhotenství, porod a šestinedělí
  • Smluvní vztahy mezi porodními asistentkami a zdravotními pojišťovnami
Soutěž o podobu porodního domu
(Vyhlašovatel: Magistrát hlavního města Prahy, březen 2020)
Zabývat se vytvořením koncepce samostatně působícího porodního domu s porodními asistentkami jako hlavními poskytovatelkami péče není při stávající „podpoře“ porodní asistence a stávajícím legislativním zabezpečení ani účelné, ani logické. Především by takto „vykonstruovaný“ porodní dům nemohl v praxi působit, protože by nedostal od krajských úřadů povolení k činnosti pro nedostatečné personální zajištění, a potažmo materiální a technické vybavení.
Celkovou situaci v ČR zvláště zhoršuje a komplikuje postoj některých krajských úřadů, které exemplárně pokutují samostatně působící porodní asistentky za samostatné poskytování registrované komunitní kontinuální porodnické péče, a to i v případě, že soudem nebylo shledáno žádné pochybení dané pokutované porodní asistentky.
Přechodné náhradní řešení
Od podzimu 2018 rozvíjí obecně prospěšná společnost Porodní dům u čápa projekt rodinných porodních pokojů podpory přirozeného porodu v porodnicích se zkráceným názvem PorodNICE 5P.
Na www.pdcap.cz lze nalézt odkaz na publikaci, kterou Porodní dům U čápa, o.p.s. vytvořila jako podkladový materiál pro semináře informující o daném projektu. Semináře proběhly na podzim 2019 ve velkém sále Magistrátu hl.m. Prahy a v Poslanecké sněmovně Parlamentu.
Výstup ze seminářů na Magistrátu hl.m. Prahy 27.9.2019 a výstup ze semináře v Poslanecké sněmovně 20.11.2019.
Projekt PorodNICE 5P
Název projektu byl vytvořen následovně:
„Porod“ = proces, při kterém přichází nová lidská bytost na svět.
„NICE“ - z angličtiny = vlídný, milý, vstřícný, hezký, sympatický. 
NICE Guidelines = doporučené postupy Národního institutu klinické excelence (National Institute for Clinical Excellence) ve Velké Británii. V současné době byl název instituce změněn na National Institute for Health and Care (Clinical) Excellence (Národní institut pro optimální zdravotní péči), avšak doporučení jsou stále dohledatelná na www.nice.org.uk.
5P jsou počáteční písmena slov: Pokoje podpory přirozeného porodu v porodnicích. 
Cíle projektu
Spojit výhody péče poskytované porodními asistentkami zdravým těhotným a rodícím ženám v domácím prostředí s výhodami porodu probíhajícím v porodnici.
Dále pak:
  1. Převést postupy používané a ověřené porodními asistentkami při zdravých přirozených porodech v domácím prostředí do porodnic.
  2. Rozšířit nabídku a zvýšit kvalitu péče nabízené porodnicemi.
  3. Odlehčit přetíženým porodnicím diferenciací péče a využitím plného pracovního potenciálu porodních asistentek.
  4. Umožnit rodičům bezpečnou možnost informovaného výběru způsobu porodnické péče.
  5. Posílení rodičovství a rodiny.
  6. Posílit profesi porodní asistence.

Co jsou rodinné porodní pokoje v porodnicích (RPPP)?
Jsou to porodní místnosti ve stávajících porodnicích upravené tak, aby připomínaly domácí prostředí, do nichž budou přeneseny postupy péče o zdravou rodící ženu a její dítě, využívané v domácím prostředí. Péči poskytuje porodní asistentka. Je zajištěna návazná péče v poporodním období, poskytovaná též porodní asistentkou.
Výhodou je zjednodušená mezioborová spolupráce (s gynekologem a pediatrem).
Díky umístění v prostorách stávající porodnice je dostupná rychlá lékařská porodnická pomoc v případě potřeby – odpadají rizika spojená s případným transportem z domácího prostředí a časovou prodlevou.
Prostorové vybavení
Závisí na možnostech jednotlivých porodnic.
Optimálně pokoj s předsíňkou, toaletou a sprchou, případně také relaxační vanou. V předsíňce šatní skříň a skříně na potřebný zdravotnický materiál.
Pokoj vybaven jako ložnice s prostorem pro přípravu teplých nápojů.
Ekonomické zajištění
Možnost A – celý projekt bude pojat jako vybudování malé nemocnice s nadstandardní péčí. 
Důvod: V současné době není porodní asistentka smluvním partnerem pojišťoven. Vše by tedy museli hradit klienti přímou platbou. 
Pro příklad: v dnešní době je cena za asistenci při porodu v domácím prostředí přibližně 10 000 Kč. Pokud by bylo třeba uhradit všechny náklady spojené s poskytováním péče, cestovní náklady, veškerý zdravotnický materiál i nezbytné léky (např. Oxytocin), byla by cena na osobu mnohonásobně vyšší, tudíž jen pro majetné klientky.  Byla by tedy ekonomicky diskriminační.
Možnost B – péče je hrazena na základě smlouvy nemocnice se zdravotní pojišťovnou. Je třeba, aby porodní asistentka byla v takové smlouvě ošetřena jako samostatně působící odborník a aby pro výkony, které provede, nebyl vyžadován podpis lékaře.
V tomto případě by žena hradila přímo pouze individuální péči porodní asistentky poskytovanou v komunitním prostředí do příjezdu do porodnice. Dále by byla péče hrazena stejně, jako u žen, které se primárně pro porod v porodnici rozhodly. Tato varianta je v rámci projektu PorodNICE 5P preferovanou variantou.
Závěrem
I po analýze současné situace a možnostech porodních asistentek zůstávají stále nezodpovězené otázky:
Jakou péči mohu jako komunitní porodní asistentka v České republice samostatně poskytovat?
Jakou mi stát poskytuje legislativní a ekonomickou podporu?
Jak mohou neziskové organizace konkrétně přispět k optimalizaci porodnické péče?
Pokoje podpory přirozeného porodu v porodnicích a s tím související podpora a rozvoj komunitní porodní asistence mohou přinést rychlé, bezpečné a elegantní řešení situace v České republice.

V Praze dne 29.5.2020

Zuzana Štromerová, BSc.
602 958 396
stromer@upcmail.cz
Milena Dvořáková, BSc.
736 504 915
milenedvorak@gmail.com
Porodní dům U čápa, o.p.s.



neděle 24. května 2020

Základní a nezbytné kompetence porodní asistentky

www.internationalmidwives.org
ZÁKLADNÍ A NEZBYTNÉ KOMPETENCE ČINNOSTI PRAXE PORODNÍ ASISTENTKY



Aktualizováno 2018, plná verze v lednu 2019
1.OBECNÉ KOMPETENCE
1.a Převzít odpovědnost za svá vlastní rozhodnutí a jednání jako
autonomní poskytovatel péče
1.b Převzít odpovědnost za vlastní rozvoj a růst v profesi porodní
asistentka.
1.c Správné delegování určitých oblastí péče a poskytování su-
pervize
1.d Povádět praxi založenou na výzkumu
1.e Prosazovat základní lidská práva jednotlivců při poskytování
porodní asistence
1.f Dodržovat platné zákony v dané zemi, regulační požadavky a
kodex chování pro praxi v porodní asistenci
1.g Usnadnit ženám jejich individuální výběr péče
1.h Používat efektivní osobní komunikaci se ženami a rodinami,
zdravotnickými týmy a komunitními skupinami
1.i Facilitovat normální porodní procesy v institucionálním a komu-
nitním prostředí, včetně vlastního domácího prostředí ženy a její
rodiny
1.j Posoudit zdravotní stav, průběžně sledovat zdravotní rizika a
podporovat zdraví a blaho žen a dě
1.k Předcházet a léčit běžné zdravotní problémy spojené s re-
produkcí a začátkem života
1.l Rozpoznat podmínky přesahující oblast porodní asistence a
předat ženu do vhodné další péče
1.m Péčovat o ženy, které zažívají fyzické a sexuální násilí a zneu-
žívání
www.internationalmidwives.org
2. PÉČE PŘED OTĚHOTNĚNÍM A V DOBĚ TĚHOTENSTVÍ
2.a Poskytovat péči před otěhotněním
2.b Zjistit zdravotní stav ženy
2.c Posoudit prospívání plodu
2.d Sledovat prospívání těhotenství
2.e Podporovat a podněcovat zdravé návyky, které zlepšují zdra-
votní stav ženy
2.f Být vnímavou průvodkyní v období těhotenství, porodu, kojení,
rodičovství a změn v rodině
2.g Zajistit další péči pro ženy s komplikovaným těhotenstvím
2.h Pomoci ženě a její rodině při plánování vhodného místa pro
narození dítěte
2.i Poskytovat péčženám s nechtěným těhotenstvím
3. PÉČE BĚHEM PORODNÍHO PROCESU
3.a Podporovat fyziologii porodu ve všech dobách porodních
3.b Vést bezpečně spontánní vaginální porod a předcházet kompli-
kacím
3.c Poskytnout péči novorozenému dítěti ihned po narození
4. KONTINUÁLNÍ PÉČE O ŽENY A NOVOROZENCE
4.a Zajistit poporodní péči o zdravou ženu
4.b Poskytnout péči zdravému novorozenci
4.c Podporovat a odborně pomoci při kojení
4.d Zjistit,léčit nebo vhodně referovat ženu na jiné pracoviště při
poporodních komplikacích
4.e Rozpoznat a zvládnout zdravotní problémy u novorozeného
dítěte
4.f Poskytovat poradenství v oblasti plánování rodičovství
www.internationalmidwives.org
Celý dokument naleznete na níže uvedeném odkazu:
https://www.internationalmidwives.org/assets/files/general-files/2019/03/icm-competen- cies-en-screens.pdf
Český překlad: Zuzana Štromerová a Milena Dvořáková
page3image2233600 page3image2233792

Magazine LUCINA Barbara Kosfeld

Na svém blogu , je mi ctí , představit unikátní časopis 

    Časopis pro lékaře a porodní asistentky

LUCINA

Barbara Kosfeld 

LUCINA (lat.)
= LOŽISKO
LUCINA (náš přístup)
= Milujícím ŽIVOT BEZpodmínečně
LUCINA (Výuka)
= ODBORNĚ ODBORNÁ


Vážení čtenáři,

V únoru 2019 společnost TLHE spustila nový odborný časopis "Lucina" pro lékaře, porodní asistentky a kohokoliv, kdo se zajímá o gynekologii a porodnictví. Časopis Lucina pro tradiční vyučování porodní asistence a porodu vychází z poznatků získaných v našich školících kurzech o tradiční výuce porodní asistence a porodu (TLHE). Lucina existovala již v letech 1802 až 1811, v té době s příponou "časopis pro zlepšení porodu". Vydalo ho německý gynekolog a vysokoškolský učitel Adam Elias von Siebold (1775 - 1828). Jako profesor medicíny a porodnictví ven Siebold intenzivně pokročilý lékařský porodnický výcvik učením lékařů a porodních asistentek prakticky v šestinedělí. Toto se stalo možným, když ven Siebold založil porodnické centrum ve Würzburgu, které bylo pro svou dobu nové, av roce 1817 porodnické klinice v Berlíně. S Lucina TLHE nyní vědomě sleduje tradici Sieboldsa, který svými spisy chtěl předávat, udržovat a testovat praktické dovednosti porodních asistentek a lékařů.

Jsme přesvědčeni, že získávání a rozšiřování stabilních znalostí, metodických, strukturovaných prací a kompetentní komunikace by mělo být pro zdravotnické pracovníky dnes absolutním cílem. Lucina by k tomu ráda přispěla. Těšíme se, že vám můžeme nabídnout speciální téma z oblasti zdraví žen čtyřikrát do roka na 72 stranách, jakož i informační zprávy, rozhovory, portréty a správy. Díky zastřešujícím ústředním bodem roku a koordinovaným odborným článkem se brožura Lucina podle brožury stává sbírkou trvale platných porodnických znalostí. Bez ohledu na módy a s odkazem na světelné zdroje své doby, Lucina předává určité znalosti, které se objevují jako pravidlo porodnictví z generace na generaci a od té doby byly potvrzeny nejnovějšími výsledky výzkumu.

Postupy metod klinického vyšetření na čtení a učení se vysvětlují postupným vysvětlením pomocí praktického příkladu a smysluplnými obrázky. Lucina chce povzbudit své čtenáře, aby si stanovili profesionální priority. Všechny příspěvky od společnosti Lucina chtějí upozornit na pozornost při práci zaměřené na zdroje: jaké požadavky má těhotná žena, která opatření jsou individuální užitečné, které ne?

Lucina se tedy netýká pouze porodní asistentky, porodníků a gynekologů, ale také všechny, kteří bojují za zdraví žen, dětí a rodiny. Zde přichází v úvahu Mezioborové spolupráce mezi klíčovými obory  - ne proti sobě a pro ego, ale pouze jako tým. Je důležité identifikovat interdisciplinární nebezpečné situace jako takové v počátečním stadiu, klasifikovat jejich pomocí příslušného odborného vyšetření, komunikovat a řešit jejich při zohlednění správných procesů. A to tím spíše, že především těhotné ženy, jako individuálně vnímané, se musí spolehnout.

Kromě příslušného tématu zaměření by se měla podporovat výměna a vytváření sítí našich čtenářů. Bude existovat prostor pro necenzurované dopisy redaktorovi a oznamování termínů pro přednášky, akce, školení a čtení. Lucina úmyslně přebírá slovo art v sčítání názvu. Protože umění nás upoutá, podporuje sebereflexi, ukazuje souvislosti a inspiruje nás. V tomto ohledu není Lucina pouze obchodním časopisem, ale způsobem života s trvale hodnotným světonázorem a nekompromisně milující a sloužící pozicí.

Barbara Kosfeld






sobota 23. května 2020

Making childbirth a positive experience

New WHO guideline on intrapartum care
15 February 2018 | Worldwide, about 140 million women give birth every year. Whilst much is known about the clinical management of labour and childbirth less attention is paid to what, beyond clinical interventions, needs to be done to make women feel safe, comfortable and positive about the experience. The growing knowledge on how to initiate, accelerate, terminate, regulate, or monitor the physiological process of labour and childbirth has led to an increasing medicalization of the process. It is now being understood that this approach may undermine a woman’s own capability in giving birth and could negatively impact her experience of what should normally be a positive, life-changing experience.


The UN Global Strategy for Women’s, Children’s and Adolescents’ Health seeks to ensure that not only do women survive childbirth complications if they arise, but also that they thrive and reach their full potential for health and life. In line with this objective, this guideline brings together existing and new recommendations that address not only the clinical requirements for a safe labour and childbirth but also meet the psychological and emotional needs of women. It seeks to ensure that women give birth in an environment that in addition to being safe from a medical perspective also allows them to have a sense of control through involvement in decision making and which leaves them with a sense of personal achievement. Adopting a woman-centred philosophy and a human-rights based approach opens the door to many of the care options that women want such as the right to have a companion of choice with them throughout the labour and birth as well as the freedom to move around during the early stages of labour and to choose their position for birth. These recommendations are all evidence-based, optimize health and well-being, and have been shown to have a positive impact on women’s experience of childbirth.
pastedGraphic_1.png
“The increasing medicalization of normal childbirth processes are undermining a woman’s own capability to give birth and negatively impacting her birth experience.”
Dr Princess Nothemba Simelela, WHO Assistant Director-General for Family, Women, Children and Adolescents.
pastedGraphic_2.png


For health care facilities, in addition to providing the clinical care specific to labour and childbirth, it also means making sure that women are treated with respect and that they have the very basics of oral fluids and food during labour and childbirth. Continuity of care, regular monitoring and documentation of events as well as clear communication between medical practitioners and clients are essential, as is ensuring that a referral plan is in place should more advance medical care become necessary. These are all essential elements of good quality labour and childbirth care that every woman and her baby should receive.
This guideline complements the recent WHO guidelines on the provision of antenatal care for a positive pregnancy experience.
Managing progression of labour
Infographics
pastedGraphic_3.png


The guideline contains 56 evidence-based recommendations detailing the clinical and non-clinical care that is needed throughout labour and immediately afterwards for women and for newborns. One of the key new recommendations in this guideline recognizes that every labour is unique and that they do not all progress at the benchmark rate of 1 cm/hour of cervical dilatation. This benchmark rate has been used for decades and on a partograph alerts the birth attendant that labour is progressing abnormally when it is not achieved. In recognizing that this rate of dilatation may be unrealistic for some women, the guideline recommends that this factor alone should not be a routine indication for medical intervention to accelerate labour or expedite birth. WHO anticipates that this new recommendation will help to substantially reduce the growing rate of unnecessary caesarean sections that has currently reached an epidemic proportion.
Related links
News release - February 2018
Dr Princess Nothemba Simelela, WHO Assistant Director-General for Family, Women, Children and Adolescents - February 2018
PLOS Medicine 15(1): e1002492 Published: January 16, 2018
BJOG 2017; https://doi.org/10.1111/1471-0528.14930 - Published Online 3 November 2017

Midwifery

WHO support of midwifery Infographics The case for midwifery What is midwifery? Midwifery is "skilled, knowledgeable ...