pátek 25. září 2020

 Document TRIADA 2020


page1image52794448 page1image52800272 page1image52799648

2020 TRIAD STATEMENT

International Council of Nurses – International Confederation of Midwives – World Health Organization

Over 600 government chief nursing and midwifery officers, leaders and representatives of national nursing associations and midwifery associations, together with the International Council of Nurses (ICN), the International Confederation of Midwives (ICM), the World Health Organization (WHO) and key partners, including WHO Collaborating Centers for Nursing and Midwifery, regulators, and the Nursing Now campaign, gathered virtually from more than 145 countries for the 8th ICN-ICM-WHO “Triad Meeting” on 16-18 June 2020.

The meeting occurred during a time of unparalleled significance, due to both the International Year of the Nurse and the Midwife and the COVID-19 pandemic. The dual spotlight underscores that midwives and nurses put their lives at risk to respond to the pandemic and provide essential health services. The Triad Meeting focused on how midwives and nurses can be protected, their leadership maintained and supported, and their contributions to emergency response, universal health coverage, and greater health and wellbeing maximized now and into the future.

As a result of the proceedings and deliberations of the meeting, the participants within their respective roles commit to supporting WHO Member States in the development and implementation of the following actions, as relevant to the national and local context:

  1. Leverage the data, evidence and future directions in the State of the world’s nursing 2020 report to outline a forward-facing roadmap for policy dialogue and evidence-informed investment in countries. The third State of the world’s midwifery report (anticipated in 2021) will provide a similar resource for strengthening the midwifery workforce.

  2. Implement effective human resources management in the context of COVID-19, including providing prompt remuneration with overtime and hazard pay where needed; ensuring occupational health and safety, avoiding any form of stigma and discrimination, and providing appropriate personal protective equipment; providing refresher training on infection prevention and control, diagnosis and clinical case management; and signing appropriate delegation of tasks and decision-making roles. Mentoring, supportive supervision, adequate rest periods and mental health support are paramount. Organizations should create funded surge positions to recruit additional midwives and nurses and re-distribute midwives and nurses from high to low incidence areas, while maintaining provision of maternal and newborn care and other essential health services. Organizations also should implement policy interventions at organizational and system-wide levels (by activating surge capacity, ensuring a manageable workload, providing adequate financing, streamlining regulations); developing new models to maintain service delivery in the community; and collecting standardized data on health worker COVID-19 infections, deaths and attacks.

page1image36584880
  1. Support nursing and midwifery leadership at all levels of the health system to contribute to health policy development and decision-making. Investing in national leadership development programmes for midwives and nurses builds leadership, stewardship and management capacity to the advance education, health, employment and gender agendas.

  2. Ensure nursing and midwifery education and training programmes match health system objectives. This includes use of competency-based curricula, appropriate technology and adherence to the relevant educational standards for each profession. Strengthening connections between academic institutions and clinical practice sites can help address deficits of clinical supervision, preceptorship and mentoring for students and junior midwives and nurses.

  3. Enable midwives and nurses to practise to the full extent of their education and training by updating relevant regulatory frameworks and providing appropriate workplace supports. Special efforts must be made to ensure that maternal and newborn care and community-based health services are adequately staffed and appropriately resourced even in times of unexpected crisis.

  4. Eliminate all forms of discrimination based on gender, race, ethnicity, religion or other factors. Create and nurture gender-sensitive work environments, for example through flexible and manageable working hours that accommodate the changing needs of midwives and nurses as women, and gender-transformative leadership development opportunities. Address gender- based discrimination by prioritizing and enforcing policies to address and respond to sexual harassment, violence and discrimination. Eliminate the gender pay gap and ensure that policies and laws addressing the gender pay gap also apply to the private sector.

  5. Deploy and manage midwives and nurses to maximize their roles as bridges to the communities they serve. Midwives and nurses who are dually credentialed and are deployed in both maternity and general health services must have formal and facilitated ways to maintain both sets of competencies according to applicable standards and their respective scopes of practice.

  6. Address gaps in data elements essential to understanding the stock, demographics, practice settings, and working conditions of midwives and nurses. This requires participation across government bodies and engagement of key stakeholders such as regulatory councils, educational institutions, health service providers and professional associations.

  7. Increase investments in countries affected by shortages to educate, employ, and retain midwives and nurses through domestic funding as well as appropriately-aligned development assistance. Engaging in intersectoral dialogue led by ministries of health, nursing and midwifery leaders, and stakeholders from the public and private sectors can catalyse the investments needed for resilient health systems, job creation, gender and youth empowerment.

  8. Ensure decent working conditions and enabling environments for midwives and nurses. This includes adequate remuneration, social protection, reasonable working hours, occupational safety, safe staffing levels, and transparent and merit-based opportunities for career progression. Special efforts must be made to ensure safe, respectful and enabling workplaces for midwives and nurses operating in fragile, conflict-affected and vulnerable

Page 2

page2image36640000

středa 16. září 2020


Recommendation for breastfeeding WHO :



                                         Without mom such a sad situation for the baby 


Can women with confirmed or suspected COVID-19 breastfeed?

Yes. Women with confirmed or suspected COVID-19 can breastfeed if they wish to do so. They should:

  • Wash hands frequently with soap and water or use alcohol-based hand rub and especially before touching the baby;
  • Wear a medical mask during any contact with the baby, including while feeding;
  • Sneeze or cough into a tissue. Then dispose of it immediately and wash hands again;
  • Routinely clean and disinfect surfaces that mothers have touched.

It is important to replace medical masks as soon as they become damp and dispose of them immediately. Masks should not be reused or touched in the front.

 Petr Casanova


Dnes mi přišel článek do mailu od pana Casanova a vybrala jsem z něj toto:



Pamatujte si, co napsal William Golding, anglický spisovatel, básník, esejista a dramatik, oceněný Nobelovou cenou: Cokoli ženě dáš, to udělá lepším. Dáš jí spermii, ona Ti dá dítě. Dáš jí dům, ona Ti dá domov. Dáš jí potraviny, ona Ti dá jídlo. Dáš jí úsměv, ona Ti dá srdce. Zkrátka: Cokoli jí dáš, to žena znásobí. Takže pokud se k ní chováš jako vůl, buď připraven, že jednou dostaneš hromadu hnoje.



Přeji každé z Vás, která toto čtete, aby jste našla správného chlapa a NE  chlapečka, který odejde s tou hromadou. 


Upřímně a s pokorou v duši Milena 

středa 12. srpna 2020

Meditace pro rodiče

Meditace pro rodiče 

Z celého srdce mám ráda své dítě a přeji si, aby z něho vyrostla vyrovnaná osobnost , která se může rozvíjet dle svého vlastního bytí!

Podporuji vlohy svého dítěte.

Jsem Tady a Teď pro své dítě.

Naplňuje mě láska a radost,  když vidím, že nachází svou vlastní cestu, objevuje své schopnosti a uskutečň uje své přání.

Jsem příkladem v kladném přístupu k životu a nabízím jistotu a bezpečí.

Zároveň jej nedržím a nesvazuji svými představami. Uvědomuji si , že je mojí úlohou nechat děti jít vlastní cestou. Nechávám jim volnost, aby samy rozhodovaly o svém životě, aby získaly vlastní zkušenosti, z nichž se učí.

Posiluji jejich důvěru v sebe sama  a upozorňuji je na to pozitivní a krásné!

Nechávám je jít vlastní cestou a jsem stále s nimi ve svých myšlenkách  i se svou láskou v srdci. 



Úryvek z knihy: 

Kurt Tepperwein: Pryč se vším co nám brání ve štěstí aneb cesta k vnitřní svobodě

pátek 5. června 2020

Midwifery


WHO support of midwifery



Infographics



The case for midwifery

What is midwifery?

Midwifery is "skilled, knowledgeable and compassionate care for childbearing women, newborn infants and families across the continuum throughout pre-pregnancy, pregnancy, birth, postpartum and the early weeks of life. Core characteristics include optimizing normal biological psychological, social, and cultural processes of reproduction and early life; timely prevention and management of complications; consultation with and referral to other services; respect for women’s individual circumstances and views, and working in partnership with to strengthen women’s own capabilities to care for themselves and their families.” Lancet Series on midwifery (June 2014).

Who is a midwife?

A midwife is a person who, having been regularly admitted to a midwifery educational program, duly recognized in the country in which it is located, has successfully completed the prescribed course of studies in midwifery and has acquired the requisite qualifications to be registered and/or legally licensed to practice midwifery. (ICM 2005)

Who is a skilled birth attendant 

A skilled birth attendant is an accredited health professional — such as a midwife, doctor or nurse — who has been educated and trained to proficiency in the skills needed to manage normal (uncomplicated) pregnancies, childbirth and the immediate postnatal period, and in the identification, management and referral of complications in women and newborns. (WHO/ICM/FIGO 2004)

The case for midwifery: the potential of midwives for improving quality of care

  • 83% of all maternal deaths, stillbirths, and newborn deaths could be averted with the full package of midwifery care (including family planning);1
  • 62% of effective practices within the scope of midwifery show the importance of optimizing the normal processes of childbirth and early life, and empowering women to care for themselves and their families;2
  • 56 maternal and neonatal outcomes were found to be improved through midwifery practice and philosophy of care;2
  • 87% of service need can be delivered by midwives when educated to international standards;3
  • 82% reduction in maternal mortality possible with universal midwifery coverage;1
  • Midwifery is associated with more efficient use of resources and improved outcomes when provided by midwives who are educated, trained, licensed and regulated in international standards2. Midwifery is a ‘best buy’ investment;3
  • Midwifery is associated with reduced maternal and neonatal morbidity, reduced interventions in labour, improved psychosocial outcomes and increased birth spacing and contraceptive use;4
  • Community-based midwives have been found to rank positively for the economy, efficiency, and effectiveness;4
  • Midwifery should be considered a core part of universal health coverage. Quality midwifery care is central to achieving national and global priorities and securing the rights of women and newborn infants;4
  • Quality relates to the right for women and newborns to the highest standard of health and is synonymous with women-centered care. Providing quality care is most efficient through midwifery care for all childbearing women;5
  • There were no adverse outcomes associated with midwife-led care but significant benefits, thus it is recommended that all women should be offered midwife-led continuity models of care;5
  • Case loading midwifery care is safe and cost-effective;6
  • Midwives have the potential to provide excellent quality of care but socio-cultural, economic and professional barriers must be overcome to allow them to practice to their full potential.7

References

1 Homer, CS, Friberg, IK, Dias, MA et al. "The projected effect of scaling up midwifery". Lancet. 2014;384: 1146–1157
2 Renfrew, MJ, McFadden, A, Bastos, MH et al. "Midwifery and quality care: findings from a new evidence-informed framework for maternal and newborn care". Lancet. 2014; 384: 1129–1145
3 UNFPA ICM, WHO: "The state of the world’s midwifery 2014: A universal pathway. A women's right to health". 2014, New York: United Nations Population Fund
4 Sandall J, Soltani H, Gates S, Shennan A, Devane D. "Midwife-led continuity models versus other models of care for childbearing women". Cochrane Database of Systematic Reviews 2016, Issue 4
5 Ten Hoope-Bender P, de Bernis L, Campbell J et al (2014). "Improvement of maternal and newborn health through midwifery". Lancet. 2014;384: 1226-35
6 Tracy SK, Hartz DL, Tracy MB, Allen J, Forti M, Hall B, White J, Lainchbury A, Stapleton H, Beckmann M, Bisits A, Homer C, Foureur M, Welsh A, Kildea S: "Caseload midwifery care versus standard maternity care for women of any risk: M@NGO, a randomized controlled trial". Lancet 2013,382:1723–1732.
7 Filby A, McConville F, Portela A (2016) "What Prevents Quality Midwifery Care? A Systematic Mapping of Barriers in Low and Middle Income Countries from the Provider Perspective". PLoS ONE.11(5)

sobota 30. května 2020

Rozbor systému péče
o zdravé těhotné a rodící ženy




Tento rozbor hodnotí pouze profesí PORODNÍ ASISTENCE. Lékařskou profesi vnímá jako MEZIOBOROVOU SPOLUPRÁCI. Nastiňuje mezinárodní situaci a současnou situaci porodnictví v ČR. 
Reaguje tak na vyhlášenou soutěž Magistrátu hlavního města Prahy. Stanoviskem rozboru je, že vyhlášená soutěž v aktuálně nastaveném postavení porodní asistence je neúčelná a nelogická. 
Mezinárodní situace 
Vytvořením optimálního systému péče o zdraví těhotných a rodících žen se zabývá dlouhodobě mnoho mezinárodních institucí, sněmů i konferencí, které definují optimální podmínky i poskytovatele péče viz dále. Z publikací níže je jasné, že primární osobou v péči o zdravou těhotnou a rodící ženu by měla být porodní asistentka.


Mnichovská deklarace 2000
www.euro.who.int/__data/assets/pdf_file/0007/53854/E93016.pdf?ua=1



Celosvětový kongres ICM  Praha 2014
www.pastprojects.czech-in.cz/midwives2014.org/icm-prague-2014.htm





Publikace WHO založené na výsledcích rozsáhlého mezinárodního výzkumu:

Překlad obou dokumentů (nebo jejich části) je dostupný na stránkách MZČR
International Confederation of Midwives - position statements  
European Midwives AssociationStatement on Intrapartum Care 
Situace v České republice
Snahy o optimalizaci porodnické péče probíhají novodobě již od 90. let 20. století a to v následujícím duchu:
Zdravá těhotná a rodící žena patří do péče porodní asistentky.
Nemocná těhotná a rodící žena patří do péče lékaře.
Pokud porodní asistentka na základě svého vyšetření identifikuje v těhotenství nebo během porodu nepravidelnost či zdravotní problém předává ženu do rukou lékaře. Na základě konzultace s lékařem nebo po pominutí problému se žena navrací zpět do péče porodní asistentky. Během těhotenství a porodu mohou nastat situace, kdy bude žena zároveň v péči lékaře i porodní asistentky – mezioborová spolupráce. Po vyjasnění situace přechází žena buď do péče lékaře nebo se vrací do péče porodní asistentky.
Optimální poskytovatelkou péče pro zdravé těhotné a rodící ženy je porodní asistentka.


Porodní dům
Poskytuje optimální péči těhotným a rodícím ženám. Péči poskytují porodní asistentky, které využívají mezioborovou spolupráci.
Na příkladu Porodního domu U čápa, o.p.s. můžeme vidět snahu o optimalizaci péče v porodní asistenci v praxi. 

Aktuální podmínky pro činnost porodních domů v ČR
V roce 2012 vešla v platnost vyhláška 99/2012 Sb. o minimálním personálním vybavení zdravotnických zařízení (aktuální znění z 1.11.2017). V části B, bodu „2.11.2. Zdravotní péče, včetně vedení fyziologických porodů“ požaduje pod písmenem „c) gynekolog a porodník - fyzická přítomnost do 5 minut na pracovišti.
Dále požaduje:
„Při vedení porodu jsou na pracovišti přítomny vždy dvě porodní asistentky nebo jedna porodní asistentka a jedna dětská sestra, dětská sestra pro intenzivní péči nebo sestra pro intenzivní péči.
Pokud není zajištěno provedení porodu císařským řezem nebo operace směřující k ukončení porodu nejdéle do 15 minut od zjištění komplikace porodu ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče, musí být péče dále zabezpečena podle požadavků bodu 15 části I přílohy č. 3 této vyhlášky a dále neonatologem.
Touto vyhláškou stát v podstatě ukončil možnost otevřít a provozovat samostatný porodní dům v jeho pravém slova smyslu, vedený pouze porodními asistentkami, které jsou mezinárodně uznávanými odbornicemi na poskytování péče a podporu zdraví těhotných a rodících žen. Nepřímo tak také stát vyžaduje zřízení malé porodnice i pro vedení fyziologických porodů.
Jakmile se do projektu porodního domu zapojí profesně lékař, je třeba respektovat také zákony a vyhlášky regulující výkon lékařské profese, tedy i potřebné personální, technické a materiální vybavení místa, kde by pracoval lékař porodník. Bez ohledu na účelnost a pouze pro uspokojení platných vyhlášek by to tedy znamenalo pro zajištění nepřetržitého provozu v porodním domě zaangažovat (nějakým způsobem zaměstnat) minimálně 5 gynekologů, 5 neonatologů a 5 anesteziologů – pro ně zajistit odpovídající odměnu za vykonanou práci.
Porodní domy ne, domácí porody ne
Optimalizace péče v porodní asistenci, jak ze zdravotního, tak právního hlediska, je opakovaně předmětem debat. Nejnověji například článek na epravo.cz Mgr. Jaroslava Macháčka Je poskytování zdravotních služeb při domácím porodu v České republice legální? Ten vyjadřuje pohled právníka na žádoucí změny v systému péče o zdravé těhotné a rodící ženy:
„Na závěr bych rád připomněl, že zcela jistě není záměrem jakékoliv rodičky ohrozit život a zdraví svého dítěte ani sebe samé. Naopak snaha o ochranu zdraví je často vede k tomu, že namísto „průmyslového“ prostředí, ve kterém zkrátka schopny porodit z psychologických důvodů nejsou, volí raději místo, kde spontánní fyziologický porod může plynout snáze. Z tohoto pohledu jim podle mého názoru svědčí i legitimní očekávání, že jim stát svým aktivním, nebo alespoň pasivním jednáním umožní čerpat zdravotní péči i v případě, kdy se svobodně rozhodnou porodit ve vlastním sociálním prostředí.“ (J. Macháček 2020, www.epravo.cz ).
V souladu se závěry, ke kterým dospěl Mgr. Macháček, jsou také doporučení výše zmíněných mezinárodních institucí. Citace ze závěrů Evaluační mise při jednáních o vstupu ČR do EU již z dubna roku 2002:
K doporučením patří:
Posílení porodní asistence jako autonomní profese
  • Vytvořit zákon, jenž by ustanovil komoru porodních asistentek
  • Zahájit povinnou registraci porodních asistentek (musí být ustavena ze zákona)
  • Zahájit a provádět výzkum v oblasti primární porodnické péče
  • Do vědecké rady MZČR jmenovat porodní asistentku
Vytvořit zákon o zdravotní péči, který by jasně definoval
  • Porodní asistentku jako autonomního poskytovatele péče
  • Fyziologické těhotenství, porod a šestinedělí
  • Smluvní vztahy mezi porodními asistentkami a zdravotními pojišťovnami
Soutěž o podobu porodního domu
(Vyhlašovatel: Magistrát hlavního města Prahy, březen 2020)
Zabývat se vytvořením koncepce samostatně působícího porodního domu s porodními asistentkami jako hlavními poskytovatelkami péče není při stávající „podpoře“ porodní asistence a stávajícím legislativním zabezpečení ani účelné, ani logické. Především by takto „vykonstruovaný“ porodní dům nemohl v praxi působit, protože by nedostal od krajských úřadů povolení k činnosti pro nedostatečné personální zajištění, a potažmo materiální a technické vybavení.
Celkovou situaci v ČR zvláště zhoršuje a komplikuje postoj některých krajských úřadů, které exemplárně pokutují samostatně působící porodní asistentky za samostatné poskytování registrované komunitní kontinuální porodnické péče, a to i v případě, že soudem nebylo shledáno žádné pochybení dané pokutované porodní asistentky.
Přechodné náhradní řešení
Od podzimu 2018 rozvíjí obecně prospěšná společnost Porodní dům u čápa projekt rodinných porodních pokojů podpory přirozeného porodu v porodnicích se zkráceným názvem PorodNICE 5P.
Na www.pdcap.cz lze nalézt odkaz na publikaci, kterou Porodní dům U čápa, o.p.s. vytvořila jako podkladový materiál pro semináře informující o daném projektu. Semináře proběhly na podzim 2019 ve velkém sále Magistrátu hl.m. Prahy a v Poslanecké sněmovně Parlamentu.
Výstup ze seminářů na Magistrátu hl.m. Prahy 27.9.2019 a výstup ze semináře v Poslanecké sněmovně 20.11.2019.
Projekt PorodNICE 5P
Název projektu byl vytvořen následovně:
„Porod“ = proces, při kterém přichází nová lidská bytost na svět.
„NICE“ - z angličtiny = vlídný, milý, vstřícný, hezký, sympatický. 
NICE Guidelines = doporučené postupy Národního institutu klinické excelence (National Institute for Clinical Excellence) ve Velké Británii. V současné době byl název instituce změněn na National Institute for Health and Care (Clinical) Excellence (Národní institut pro optimální zdravotní péči), avšak doporučení jsou stále dohledatelná na www.nice.org.uk.
5P jsou počáteční písmena slov: Pokoje podpory přirozeného porodu v porodnicích. 
Cíle projektu
Spojit výhody péče poskytované porodními asistentkami zdravým těhotným a rodícím ženám v domácím prostředí s výhodami porodu probíhajícím v porodnici.
Dále pak:
  1. Převést postupy používané a ověřené porodními asistentkami při zdravých přirozených porodech v domácím prostředí do porodnic.
  2. Rozšířit nabídku a zvýšit kvalitu péče nabízené porodnicemi.
  3. Odlehčit přetíženým porodnicím diferenciací péče a využitím plného pracovního potenciálu porodních asistentek.
  4. Umožnit rodičům bezpečnou možnost informovaného výběru způsobu porodnické péče.
  5. Posílení rodičovství a rodiny.
  6. Posílit profesi porodní asistence.

Co jsou rodinné porodní pokoje v porodnicích (RPPP)?
Jsou to porodní místnosti ve stávajících porodnicích upravené tak, aby připomínaly domácí prostředí, do nichž budou přeneseny postupy péče o zdravou rodící ženu a její dítě, využívané v domácím prostředí. Péči poskytuje porodní asistentka. Je zajištěna návazná péče v poporodním období, poskytovaná též porodní asistentkou.
Výhodou je zjednodušená mezioborová spolupráce (s gynekologem a pediatrem).
Díky umístění v prostorách stávající porodnice je dostupná rychlá lékařská porodnická pomoc v případě potřeby – odpadají rizika spojená s případným transportem z domácího prostředí a časovou prodlevou.
Prostorové vybavení
Závisí na možnostech jednotlivých porodnic.
Optimálně pokoj s předsíňkou, toaletou a sprchou, případně také relaxační vanou. V předsíňce šatní skříň a skříně na potřebný zdravotnický materiál.
Pokoj vybaven jako ložnice s prostorem pro přípravu teplých nápojů.
Ekonomické zajištění
Možnost A – celý projekt bude pojat jako vybudování malé nemocnice s nadstandardní péčí. 
Důvod: V současné době není porodní asistentka smluvním partnerem pojišťoven. Vše by tedy museli hradit klienti přímou platbou. 
Pro příklad: v dnešní době je cena za asistenci při porodu v domácím prostředí přibližně 10 000 Kč. Pokud by bylo třeba uhradit všechny náklady spojené s poskytováním péče, cestovní náklady, veškerý zdravotnický materiál i nezbytné léky (např. Oxytocin), byla by cena na osobu mnohonásobně vyšší, tudíž jen pro majetné klientky.  Byla by tedy ekonomicky diskriminační.
Možnost B – péče je hrazena na základě smlouvy nemocnice se zdravotní pojišťovnou. Je třeba, aby porodní asistentka byla v takové smlouvě ošetřena jako samostatně působící odborník a aby pro výkony, které provede, nebyl vyžadován podpis lékaře.
V tomto případě by žena hradila přímo pouze individuální péči porodní asistentky poskytovanou v komunitním prostředí do příjezdu do porodnice. Dále by byla péče hrazena stejně, jako u žen, které se primárně pro porod v porodnici rozhodly. Tato varianta je v rámci projektu PorodNICE 5P preferovanou variantou.
Závěrem
I po analýze současné situace a možnostech porodních asistentek zůstávají stále nezodpovězené otázky:
Jakou péči mohu jako komunitní porodní asistentka v České republice samostatně poskytovat?
Jakou mi stát poskytuje legislativní a ekonomickou podporu?
Jak mohou neziskové organizace konkrétně přispět k optimalizaci porodnické péče?
Pokoje podpory přirozeného porodu v porodnicích a s tím související podpora a rozvoj komunitní porodní asistence mohou přinést rychlé, bezpečné a elegantní řešení situace v České republice.

V Praze dne 29.5.2020

Zuzana Štromerová, BSc.
602 958 396
stromer@upcmail.cz
Milena Dvořáková, BSc.
736 504 915
milenedvorak@gmail.com
Porodní dům U čápa, o.p.s.



neděle 24. května 2020

Základní a nezbytné kompetence porodní asistentky

www.internationalmidwives.org
ZÁKLADNÍ A NEZBYTNÉ KOMPETENCE ČINNOSTI PRAXE PORODNÍ ASISTENTKY



Aktualizováno 2018, plná verze v lednu 2019
1.OBECNÉ KOMPETENCE
1.a Převzít odpovědnost za svá vlastní rozhodnutí a jednání jako
autonomní poskytovatel péče
1.b Převzít odpovědnost za vlastní rozvoj a růst v profesi porodní
asistentka.
1.c Správné delegování určitých oblastí péče a poskytování su-
pervize
1.d Povádět praxi založenou na výzkumu
1.e Prosazovat základní lidská práva jednotlivců při poskytování
porodní asistence
1.f Dodržovat platné zákony v dané zemi, regulační požadavky a
kodex chování pro praxi v porodní asistenci
1.g Usnadnit ženám jejich individuální výběr péče
1.h Používat efektivní osobní komunikaci se ženami a rodinami,
zdravotnickými týmy a komunitními skupinami
1.i Facilitovat normální porodní procesy v institucionálním a komu-
nitním prostředí, včetně vlastního domácího prostředí ženy a její
rodiny
1.j Posoudit zdravotní stav, průběžně sledovat zdravotní rizika a
podporovat zdraví a blaho žen a dě
1.k Předcházet a léčit běžné zdravotní problémy spojené s re-
produkcí a začátkem života
1.l Rozpoznat podmínky přesahující oblast porodní asistence a
předat ženu do vhodné další péče
1.m Péčovat o ženy, které zažívají fyzické a sexuální násilí a zneu-
žívání
www.internationalmidwives.org
2. PÉČE PŘED OTĚHOTNĚNÍM A V DOBĚ TĚHOTENSTVÍ
2.a Poskytovat péči před otěhotněním
2.b Zjistit zdravotní stav ženy
2.c Posoudit prospívání plodu
2.d Sledovat prospívání těhotenství
2.e Podporovat a podněcovat zdravé návyky, které zlepšují zdra-
votní stav ženy
2.f Být vnímavou průvodkyní v období těhotenství, porodu, kojení,
rodičovství a změn v rodině
2.g Zajistit další péči pro ženy s komplikovaným těhotenstvím
2.h Pomoci ženě a její rodině při plánování vhodného místa pro
narození dítěte
2.i Poskytovat péčženám s nechtěným těhotenstvím
3. PÉČE BĚHEM PORODNÍHO PROCESU
3.a Podporovat fyziologii porodu ve všech dobách porodních
3.b Vést bezpečně spontánní vaginální porod a předcházet kompli-
kacím
3.c Poskytnout péči novorozenému dítěti ihned po narození
4. KONTINUÁLNÍ PÉČE O ŽENY A NOVOROZENCE
4.a Zajistit poporodní péči o zdravou ženu
4.b Poskytnout péči zdravému novorozenci
4.c Podporovat a odborně pomoci při kojení
4.d Zjistit,léčit nebo vhodně referovat ženu na jiné pracoviště při
poporodních komplikacích
4.e Rozpoznat a zvládnout zdravotní problémy u novorozeného
dítěte
4.f Poskytovat poradenství v oblasti plánování rodičovství
www.internationalmidwives.org
Celý dokument naleznete na níže uvedeném odkazu:
https://www.internationalmidwives.org/assets/files/general-files/2019/03/icm-competen- cies-en-screens.pdf
Český překlad: Zuzana Štromerová a Milena Dvořáková
page3image2233600 page3image2233792

 Document TRIADA 2020     2020 TRIAD STATEMENT International Council of Nurses – International Confederation of Midwives – World Health Orga...