Vědecká studie o působení Uz vyšetření během těhotenství na dítě

http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1485

Case-control study of prenatal ultrasonography exposure in children with delayed speech.

J D Campbell, R W Elford, and R F Brant

Department of Surgery, University of Calgary, Alta.

 See letter "Studying delayed speech." in volume 150 on page 648a.

 See letter "Studying delayed speech." in volume 150 on page 647a.

 See letter "Studying delayed speech." in volume 150 on page 647b.

 This article has been cited by other articles in PMC.

Abstract

OBJECTIVE: To determine whether there is an association between prenatal ultrasound exposure and delayed speech in children. DESIGN: Case-control study. SETTING: Network of community physicians affiliated with the Primary Care Research Unit, University of Calgary. SUBJECTS: Thirty-four practitioners identified 72 children aged 24 to 100 months who had undergone a formal speech-language evaluation and were found to have delayed speech of unknown cause by a speech-language pathologist. For each case subject the practitioners found two control subjects matched for sex, date of birth, sibling birth order and associated health problems. MAIN OUTCOME MEASURES: Rates of prenatal ultrasound exposure and delayed speech. RESULTS: The children with delayed speech had a higher rate of ultrasound exposure than the control subjects. The findings suggest that a child with delayed speech is about twice as likely as a child without delayed speech to have been exposed to prenatal ultrasound waves (odds ratio 2.8, 95% confidence limit 1.5 to 5.3; p = 0.001). CONCLUSION: An association between prenatal ultrasonography exposure and delayed speech was found. If there is no obvious clinical indication for diagnostic in-utero ultrasonography, physicians might be wise to caution their patients about the vulnerability of the fetus to noxious agents.

Full text

Full text is available as a scanned copy of the original print version. Get a printable copy (PDF file) of the complete article (1.4M), or click on a page image below to browse page by page. Links to PubMed are also available for Selected References.

1435

1436

1437

1438

1439

1440

Selected References

These references are in PubMed. This may not be the complete list of references from this article.

• Ultrasound in pregnancy. Consensus statement, 1986. Norwegian Institute of Hospital Research. Int J Technol Assess Health Care. 1987;3(3):463–470. [PubMed]
• Bennett MJ, Little G, Dewhurst J, Chamberlain G. Predictive value of ultrasound measurement in early pregnancy: a randomized controlled trial. Br J Obstet Gynaecol. 1982 May;89(5):338–341. [PubMed]
• Waldenström U, Axelsson O, Nilsson S, Eklund G, Fall O, Lindeberg S, Sjödin Y. Effects of routine one-stage ultrasound screening in pregnancy: a randomised controlled trial. Lancet.1988 Sep 10;2(8611):585–588. [PubMed]
• Tarantal AF, Hendrickx AG. Evaluation of the bioeffects of prenatal ultrasound exposure in the cynomolgus macaque (Macaca fascicularis): I. Neonatal/infant observations. Teratology. 1989 Feb;39(2):137–147. [PubMed]
• Hellman LM, Duffus GM, Donald I, Sundén B. Safety of diagnostic ultrasound in obstetrics.Lancet. 1970 May 30;1(7657):1133–1134. [PubMed]
• Scheidt PC, Stanley F, Bryla DA. One-year follow-up of infants exposed to ultrasound in utero.Am J Obstet Gynecol. 1978 Aug 1;131(7):743–748. [PubMed]
• Stark CR, Orleans M, Haverkamp AD, Murphy J. Short- and long-term risks after exposure to diagnostic ultrasound in utero. Obstet Gynecol. 1984 Feb;63(2):194–200. [PubMed]
• Lyons EA, Dyke C, Toms M, Cheang M. In utero exposure to diagnostic ultrasound: a 6-year follow-up. Radiology. 1988 Mar;166(3):687–690. [PubMed]
• David H, Weaver JB, Pearson JF. Doppler ultrasound and fetal activity. Br Med J. 1975 Apr 12;2(5962):62–64. [PubMed]
• Hertz RH, Timor-Tritsch I, Dierker LJ, Jr, Chik L, Rosen MG. Continuous ultrasound and fetal movement. Am J Obstet Gynecol. 1979 Sep 1;135(1):152–154. [PubMed]
• Stewart HD, Stewart HF, Moore RM, Jr, Garry J. Compilation of reported biological effects data and ultrasound exposure levels. J Clin Ultrasound. 1985 Mar–Apr;13(3):167–186. [PubMed]
• Greenland S. Interpretation and choice of effect measures in epidemiologic analyses. Am J Epidemiol. 1987 May;125(5):761–768. [PubMed]
• Ury HK. Efficiency of case-control studies with multiple controls per case: continuous or dichotomous data. Biometrics. 1975 Sep;31(3):643–649. [PubMed]
• Sander EK. When are speech sounds learned? J Speech Hear Disord. 1972 Feb;37(1):55–63. [PubMed]
• Brown BS. How safe is diagnostic ultrasonography? Can Med Assoc J. 1984 Aug 15;131(4):307–311. [PubMed]
• Salvesen KA, Bakketeig LS, Eik-nes SH, Undheim JO, Okland O. Routine ultrasonography in utero and school performance at age 8-9 years. Lancet. 1992 Jan 11;339(8785):85–89.[PubMed]
• Sackett DL. Bias in analytic research. J Chronic Dis. 1979;32(1-2):51–63. [PubMed]
• Stratmeyer ME, Christman CL. Biological effects of ultrasound. Women Health. 1982 Fall–Winter;7(3-4):65–81. [PubMed]
• Pennington BF, Smith SD. Genetic influences on learning disabilities and speech and language disorders. Child Dev. 1983 Apr;54(2):369–387. [PubMed]

Výzva pro českou vládu -ICM Statement Kuala Lumpur

DRUHÉ GLOBALNÍ SYMPOSIUM PORODNÍ ASISTENCE

http://internationalmidwives.org/assets/uploads/documents/Joint%20Statements/Joint%20Declaration.pdf

Upevnění kvality porodní péče:

Činění pokroků, Pojmenování výzev

26 - 27 května 2013, Kuala Lumpur, Malajsie

Do roku 2015 by životy 3.6miliónů žen a novorozenců měly být chráněny

kvalifikovanou , kompetentní porodní asistentkou podporovanou funkčními službami -

toto odvrátí dvě třetiny mateřské a novorozeneské úmrtnosti.

My, účastníci Globalního Porodnického Symposia ,prohlašujeme za náš závazek prosazovat se za poskytování široce dostupných, přístupných,přijatelných a vysoce kvalitních služeb porodních asistentek - jako téma pro State of the World´s Midwifery 2014.

K optimalizaci reprodukčního , mateřského a novorozeneckého zdraví vyzýváme vlády, veřejné a soukromé sektory k spolupodílení na následujícím:

• Investice. Zvýšit finanční a materiální investice do služeb porodních asistentek, zvýšit renomé a celkové služby porodních asistentek s cílem urychlení pokroku směrem MDGs k dosažení rozvojových cílů tisíciletí a po roce 2015 rozvíjet program pro zdraví a rozšíření všeobecného přístupu k reprodukčnímu zdraví,včetně plánování rodiny.
• Vzdělávání. Investovat do základních schopností ve vysoké kvalitě , do technologicky

inovativních vzdělávacích programů a infrastruktuře vedoucí k výsledku plně kvalifikovaných a kompetentních porodních asistentek.

• Rozmístění na správných místech.Ujistěte se, že porodní asistentky jsou účinně

přijaté, rozmístěné a podporované v práci v komunitách, které je nejvíce potřebují.

• Koncentrace na ženy. Spolupracovat s poskytovateli péče, ženy a komunity podporovat a poskytovat jim péči citlivou a respektovanou, koncentrace péče na ženy v komunitách a zařízeních.

• Regulace. Zajistit regulace a udělování licencí, aby porodní asistentky byly authorizovanými poskytovatelkami péče, prosazovat a zajistit poskytování mateřských a novorozeneckých služeb v plném rozsahu založených na vědeckých důkazech , jako plně kvalifikované a kompetentní tyto služby poskytovat.
• Podpora. Podpora sdružení porodních asistentek a ostatních organizací na národní, regionální a mezinárodní úrovni, které obhajují a upevňují služby a praxi porodní asistentky.
• Zdokonalit evidenci..Zdokonalit získávání údajů a na základě vědeckých důkazů v oblasti porodní asistence identifikovat akce k oslovení řešení specifických souvislostí překážek v poskytování služeb porodních asistentek uvnitř států.

Od roku 2010 se 46 nízkopříjmových zemí zavázalo zvýšit pokrytí služeb porodní asistentky jako jedno ze tří těžiští na porodní asistenteky v rámci svých závazků k UN Secretary- General´s

Global Strategy for Women´s and Children´s Health a k Every Woman Every Child.

Významného pokroku bylo dosaženo směrem k MDG 4 a 5 a 6, ale je potřeba neutuchající vytrvalosti k prevenci úmrtí matek a novorozenců.

V červnu 2010 , porodní asistentky, ostatní zdravotníci,státy a partneři v oblasti rozvoje porodní asistence povolávají světovou pozornost na zásadní úlohu, kterou porodní asistentka zastává při poskytování kontinuální péče o těhotné ženy a novorozence.

Tato nebývalá výzva k akci vedla k výzkumu a k vytvoření State of the World´s Midwifery 2011 (SOWMy 2011), H4 + pro země s vysokou zátěží iniciativa (HBCI) pro porodní asistentky, Lancet serie v Porodní asistenci, jenž bude brzy zveřejněna a publikace Mezinárodní konfederace

Porodních asistentek (ICM, 2011) globální standardy, kompetence a nástroje pro vzdělávání v porodnictví, regulace a rozvoje sdružení.

Jsou ještě velké úkoly týkající se dostupnosti porodní asistentky a služeb v oblasti porodní asistence v zemích, kde jsou nejvíc potřebné.Porodní asistentka zůstává z velké části nedostupná pro nejnaléhavější potřeby ve venkovské komunitě. Mnoho porodních asistentek pokračuje v práci ve zdravotnických systémech a službách, které neposkytují respektovanou péče přijatelnou pro ženy a jejich rodiny. V mnoha zemích, akreditace, regulační a licenční procesy jsou stále nedostatečné k zajištění vysoké kvality ve vzdělání porodní asistentky, praxe, dalšího profesního rozvoje a podporující supervizi. Navíc, nedostatek finančních prostředků a mechanismů profesní zodpovědnosti snižují kvalitu péče a jejího efektivního pokrytí. Globální partneři musí prosazovat úsilí k tomu, aby porodní asistentka a její služby - budou široce k dispozici, dostupné, přijatelné a v nejvyšší kvalitě. To bude maximalizovat zdraví žen, novorozenců a jejich rodin.

Deklarováno dne 27. 05. 2013 v Kuala Lumpur, Malajsie na Druhém Globálním Symposiu Porodní asistence zástupci organizace této deklarace.

Dokument přeložila 1.6. 2013 Praha, Česká republika

Milena Dvořáková, BSc