Zlatá hodina - první hodina po porodu s miminkem

Poporodní pavučinka matka dítě  a  vzájemné kouzelné období

Miminko se narodilo!

Záleží vždy, jak porod probíhal a v jakém stavu/ fyzickém a psychickém / se žena nachází po porodu.

Potřebujeme ještě společně  s novopečenou maminkou  porodit placentu a zjistit stav případného poranění a ošetřit ho bez narušení kontaktu.

Vždy  žena uvítá laskavé a jasné vedení a podporu celého procesu 

Je výhodné ženu na tento stav po porodu dítěte  připravit a vysvětlit vše  předem, pak všechny informace  v daný moment rychle přijímá a zpracovává ke svému dobru.

Pokud je porod přirozený u zdravé ženy a v podporujícím prostředí, placenta se rodí velmi rychle a zdravým způsobem.

V porodnicích právě hodinu po porodu řeší porod placenty a šití, někdy žena není iformována co ji dál čeká, čeká na tzv. na zašití, je jí zima, může být vyčerpána, zdravotníci mohou mít mnoho další jiné  urgentní práce, nemají na ženu čas.
Opět je výhodné pro ženu, pokud je zdravotník vytrénován a ví jak ve zlaté hodině se ženou - novopečenou maminkou a tatínkem spolupracovat.

Porod očima dítěte

Bezpodmínečná láska  -  KOJENÍ  -TEPLO

KKK kontakt umožňuje vyplavení hormonu  oxytocinu a dopaminu.
Oxytocin je hormon vztahu.
Dopamin upevňuje vazbu a odměnu a působí sociální úsměv.

Pokud je dítě separováno vylučuje kortizol a dítě ztrácí naděj, že uvidí matku.
Můžeme vidět i tzv. freezing u dítěte - dítě se úplně stopne. Zdravotník, který dítě separoval - si může myslet, že dítě má problém a provádět zbytečné medicínské zásahy.

Pocity u matky: nejsem dobrá matka, něco není v pořádku, selhávám.

Kojení je bezpodmínečná láska!
Plod v těhotenství prožívá hluboký emocionální stav.


Význam rané blízkosti popisují:
1.Darwin
2. Konrad Lorenc - inprinting, blízkost, bezpečí
3. Hary Harlow - první teplo, pak jídlo
4.Kralpalin


Naši čeští badatelé: 

https://cs.wikipedia.org/wiki/Peter_G._Fedor-Freybergh

https://cs.wikipedia.org/wiki/Zdeněk_Matějček


https://onlinelibrary.wiley.com/doi/pdf/10.1111/1468-0386.00094
https://onlinelibrary.wiley.com/doi/pdf/10.1111/1468-0386.00094

Pro každé miminko je setkání s maminkou po příchodu do fyzického světa  zážitek, který si nese celý život, stejně jako matka. 

1. Lazarus,R.S. and S.Folkman. Stress appraisal and coping. New York: Springer Pub. Co. xiii, 1984, 445
2. Linda Gannon, Lynn Pardie. The importance of chronicity and controllability of stress in the context of stress-illness relationships. J Behav Med. 1989; 12:357-372, .

This article can be downloaded from www.ijpbs.net B - 813

the clock elevation in both plasma ACTH and cortisol. In our study women with mild stress were having almost normal levels of serum cortisol. Most of them were newly married and their economic condition was good. Moderately and severely stressed women were having very high levels of serum cortisol when they reached 3rd trimester. Few were in elderly maternal age, few had bad obstretic history, few women were highly in need of male child, few had large number of persons in the family but common factor was poor socioeconomic status. Maternal anxiety is one of the predictors of chronic stress.
CONCLUSION

Int J Pharm Bio Sci 2016 April; 7(2): (B) 811 - 814

hormonal and behavioral hemeostasis. Neurosci Biobehav Rev. 1992;16:115–30.

12. Chrousos GP. The HPA axis and the stress

response. Endocr Res. 2000;26:513–4.

5. Makowska Z, Merecz D, Mościcka A, Kolasa W The validity of general health questionnaires, GHQ-12 and GHQ-28, in mental health studies of working people. Int J Occup Med Environ Health.2002; 15: 353-362.
6. Sapolsky RM, Romero LM, Munck AU 2000 How do glucocorticoids influence stress responses? Endocr Rev.2000 Feb; 21(1):55-89
7. Elsenbruch S, Benson S, Rücke M, Rose M, Dudenhausen J, Pincus-Knackstedt MK, Arck PC. . Social support during pregnancy: effects on maternal depressive symptoms, smoking and pregnancy outcome. Human reproduction. 2007;22(3): 869-877.
8. Divney, Sipsma H, Gordon D, Niccolai L, Magriples U, Kershaw T. Depression during pregnancy among young couples: The effect of personal and partner experiences of stressors and the buffering effects of social relationships. J Pediatr Adolesc Gynecol.2012; 25(3): 201-207.
9. Ruiz R, Fullerton J. The measurement of stress in pregnancy. Nursing & health sciences.1999;1(1):19-25.
10. Lancaster CA, Gold KJ, Flynn HA, Yoo H, Marcus SM,Davis MM.. Risk factors for depressive symptoms during pregnancy: a systematic review. Am J Obstet Gynecol.2012; 202(1): 5-14.

13. Behrman R E, Butler A S. Preterm birth, cause, consequence and prevention. Commitee on understanding premature birth and assuring healthy outcomes. Washington DC: National Academic Press(US). 2007.p 90-94.
14. Dallman M, Bhatnagar S, Viau V. Hypothalamo Pituitary Adrenal Axis. In: Fink G.Encyclopedia of stress.New York: Academic press; 2007.468.
15. Campbell M K, Challis JR, DaSilva O, Bocking AD. A cohort study found that white blood cell count and endocrine markers predicted preterm birth in symptomatic women. J Clin Epidemiol.2005;58:304-310.
16. Field T, Diego M, Hernandez-Reif M, Figueiredo B, Schanberg S, Kuhn C. Chronic prenatal depression and neonatal out- come. Int J Neurosci. 2008; 118: 95-103.
17. Harvaline EW, Savitz D A, Dole N, Herring A H Trop JM. Stress questionnaires and stress biomarkers during pregnancy. Journal of Women’s Health, 2009;18:1425-1433.
18. Obel C, Hedegaard M, Henriksen TB, Secher NJ, Olsen J, Levine. Stress and salivary cortisol during pregnancy. Psychoneuroendrocrinology.2005:30; 647-656.

11. Johnson E, Kamilaris T, Chrousos G, Gold P.

Mechanisms of stress: A dynamic overview of

Porod Mýty a medikace

CHILDBIRTH:

MYTHS AND MEDICALIZATION

Agnes Phelan, BSc Nursing, RM,

Lecturer,

School of Nursing & Midwifery, University College Cork,

Cork, Ireland, agnes.phelan@ucc.ie

Rhona O’Connell, Med, PhD, RM,

Lecturer,

School of Nursing & Midwifery, University College Cork,

Cork, Ireland, r.oconnell@ucc.ie

Myths  are a construct which  serve to denote the ‘cultural fabric’ of a group; a shared culture creates myths which support the beliefs and biases of the group (1). Undoubtedly medical involvement in childbirth has done much to improve outcomes for many women and their newborns who experience medical or pregnancy related complications, but in recent years there has been increasing evidence that widespread medical involvement in childbirth is not always in the best interests of women experiencing straightforward low risk pregnancies. Myths about place of birth and safety, risk assessment and technological advances have led to the myth of high expectations and positive outcomes for childbearing women. These myths are shaped by government policies and have had an impact on both the resources for maternity care and also practices within maternity settings. What we wish to explore here are the myths about contemporary childbirth that include: the place of birth, caesarean sections (C/S) and midwifery led care.

First myth

Hospital is the safest place for birth

Perhaps the greatest myth about childbirth is that it is in the best interest of mother and baby that birth takes place in hospital. The past several decades have witnessed a largely consistent and persuasive argument that the hospital is the best and safest place for babies to be born. Subscription to this overriding single policy has led to little choice for women in terms of place of birth and has resulted in almost complete elimination of home birth services in many countries.

The drive to concentrate maternity services into larger units with the provision of multidisciplinary care undoubtedly improves outcomes for women with complex pregnancies. However, the trend across Europe for birth to occur in large units is problematic for women who are at low risk of complications as larger units have a greater propensity for intervention in labour and lower rates of spontaneous births (2).

Alternatives to this provision of maternity services is home birth  - but in many European countries, with the exception of the Netherlands and the United Kingdom (UK), home birth are difficult to obtain. Obtaining a home birth depends on local regulations and the availability of midwives. Midwives experience difficulties in obtaining insurance to provide home- birth service and payment for midwives may also be an issue. Relevant authorities do not always provide information to women about home birth. Couples frequently experience considerable resistance to home birth and the majority of European countries report that less than 1% of births take place at home (3).

Marjorie Tew (4) first demonstrated that better outcomes for mothers and newborns was not caused by increased hospitalisation and medical care but was brought about by the improved health of mothers. More recently, the Birthplace study has provided data that identifies the risks and benefits of giving birth in a variety of settings (5). This identified that for women having a second or subsequent baby, a planned home birth reduces the risk of interventions for the mother and does not increase risk for the baby. For women having a first baby, a planned home birth slightly increases the risk for the baby and there is an increased probability of transfer to hospital.

Birth centres are another alternative to birthing in large maternity units. These have been successfully introduced in several European countries and in Germany, the Netherlands and the UK, women increasingly have the option of attending a midwifery led birth centre. Birth centres may be free standing or may be adjacent to or within maternity hospitals. The Birthplace data identified that when birth took place in either a freestanding or alongside birth centre, there were no significant differences in adverse perinatal outcomes compared with planned birth in an obstetric unit. These women had significantly fewer interventions, including substantially fewer intrapartum C/S, and more ‘normal births’ (5).

The myth that childbirth can only be  considered safe if it occurs in hospital has been challenged by the National Institute of Clinical Excellence (6) which has published guidelines for the intrapartum care for low risk women. This requires that maternity care providers offer low risk pregnant women options for the place of birth. Options must include the provision of home birth, the availability of birth in a freestanding midwifery unit, alongside midwifery unit or obstetric unit. Throughout Europe most pregnant women have no choice other than to attend their local maternity hospital to give birth.

  

Second myth

Caesarean section is now a safe procedure

The next myth we wish to explore is the safety of C/S. Throughout Europe and even within individual countries there is substantial variation in C/S rates. Cyprus had the highest overall rate, at 52.2%, with the Netherlands, Slovenia, Finland, Sweden, Iceland and Norway the lowest with rates below 20% (3). The risk factors for C/S, such as maternal age or parity, are not sufficiently marked to explain the wide disparities. Countries with high proportions of older mothers have both higher and lower rates.

There are global concerns about increasing C/S rates and the impact this has on both morbidity and mortality for women (7, 8) and while considerable improvements have been made in the safety of performing C/S, there is emerging evidence about the potential long term effects on the infant from unnecessary C/S. Early adverse effects includes the potential for impaired lung function, reduced temperature control and blood pressure, alterations to metabolism including feeding and more worryingly immune phenotype (9). Recent evidence has identified alterations in the infant’s microbiome associated with abdominal rather than vaginal birth. This may be linked to the emerging evidence that children delivered by C/S have an increased rate of immune related disorders such as asthma, diabetes and obesity which may be related to their altered microbiome (10). Increases in systemic connective tissue disorders, juvenile arthritis, inflammatory bowel disease, immune deficiencies and leukaemia have also been reported. Another new area

of research is in relation to the potential for the mode of birth to have an impact on the epigenetic profile of the newborn infant (11). If this is so, then the mode of birth may have a generational impact on future populations.

Third myth

Obstetric led care is best for all women

The third myth we wish to explore is that obstetricians should be involved in the care of women experiencing straightforward low risk pregnancies. While team work between midwives and obstetricians is key to the provision of maternity care, the evidence is widespread that obstetric involvement in low risk women is unnecessary and leads to an increase in intervention in comparison to midwifery models of care. Midwifery led care for normal pregnancy and childbirth is an efficient and effective model of care and has been promoted as part of the Birth- place studies (12). Providing midwife-led care for low risk women may offer a means of reducing costs compared to obstetric led services (13) and the recent Lancet Series on Midwifery states that midwifery is the solution to the provision of high-quality maternal and newborn care.

The way ahead

A medicalised birth is not the best outcome for every woman and traumatic birth experiences are well documented. Statistics and research findings challenges the widespread belief that out of hospital births are not safe for women with straightforward pregnancies.

In changing the debate around child- birth and to ensure that maternity services meet the needs of women, decision makers and providers of maternity care should ensure that women have information about the safety of birth in various settings and ensure that they have options in relation for their care. The presumption that pregnant women with low risk of complications should attend hospital under obstetric led care to give birth is outdated. The awareness that rising C/S may have long term health problems for infants is a concern and the evidence indicates that the way to reduce unnecessary interventions in childbirth, without placing the mother or baby at increased risk, is to provide women with one to one midwifery care. This is best provided away from obstetric services in alongside or free standing midwifery units and should include the option for home birth.

Important to the expansion of midwifery led care is that collaborative relationships between professional groups must be maintained to ensure best care for women and their newborns. Trust and respect for each member of the multidisciplinary team is required and is particularly important to ensure seamless transfer of services between midwifery and obstetric care when this is required.

References

1. Wood P. Guest editorial. NZ College of Midwives J 2004, 31, 4-6.

2. O’Connell M et al. The philosophy of practice governs the rate of obstetric intervention: analysis of 212 units in the United Kingdom. J Matern Fetal Neonatal Med 2003;13(4):267-70.

3. European Perinatal Health Report. The health and care of pregnant women and babies in Europe in 2010. EURO- PERISTAT, 2013. Available at: www. europeristat.com.

4. Tew M. Safer Childbirth: A Critical History of Maternity care. London: Chapman Hall, 1995.

5. Brocklehurst P et al. Perinatal and maternal outcomes by planned place of birth for healthy women with low risk pregnancies: the Birthplace in England national prospective cohort study. BMJ 2011 23;343:d7400.

6. NICE Intrapartum Care. Intrapartum care: care of healthy women and their babies during childbirth. 2014 National Collaborating Centre for Women’s and Children’s Health.

7. Villar J et al. Caesarean delivery rates and pregnancy outcomes: the 2005 WHO global survey on maternal and perinatal health in Latin America. Lancet 2006;367(9525):1819-29.

8. MacDorman M et al. Neonatal Mortality for Primary Cesarean and Vaginal Births to Low-Risk Women: Application of an “Intention-to- Treat” Model. Birth 2008;35(1):3-8.

9. Hyde M et al. The health implications of birth by caesarean section. Biol. Rev 2012 ;87(1):229-43.

10. Sevelsted A et al. Cesarean Section and Chronic Immune Disorders. Pediatrics 2015;135(1):e92-8.

11. Dahlen H et al. Is society being reshaped on a microbiological and epigenetic level by the way women give birth? Midwifery 2014 30(12): 1149-1151.

12. Schroeder L et al. Birthplace cost -efectiveness analysis of planned place of birth: individual level analysis. Oxford: NPEU, 2011.

13. Ryan P et al. An assessment of the cost-effectiveness of midwife-led care in the United Kingdom’. Midwifery 2013;29(4):368-76.

 No.81 - 2015

Přirozený porod

Má své zákonitosti.

Je výhodou je znát.

Najdeme hodně informací a správných obrázků v historických knížkách do roku 1950.

Důležitou součástí průběhu přirozeného porodu je prostředí a lidé okolo - jsou to spolupůsobící faktory.

Nejlepším odborníkem v oblasti přirozeného porodu je tzv. kvalitně vzdělaná porodní asistentka.

Je v tomto oboru mezinárodně uznávanou odbornicí a umí se postarat o matku i o dítě společně.

https://www.scienceandsensibility.org/blog/who-guidelines-2018 

Pokud má další kvality jako člověk vědomý je to pro klientku bonus.

Pokud jsem v něčem nebyla vzdělána -  je působivé  se dovzdělat.

Pokud mám být odbornicí ve svém oboru -  je působivé  se dál stále vzdělávat.

Aleš Kalina / kouč/

Nevědění je past neúspěchu a smrti. Chci-li něco dobrého dělat, a přitom mi hrozí chyba z neznalosti, je lepší se o dané oblasti nejprve něco naučit, nebo si najmout odborníka. Učit se systémem pokus – omyl je nejzdlouhavější a nejbolestivější metoda.

Knížka porodnice 5P předána u Apolináře profesorovi

 MUDr. Pařízkovi 

Projekt 

Pokoje podpory přirozeného porodu v porodnicích

Dnes jsme měly se Zuzkou schůzku u Apolináře s vrchní sestrou paní Šimonovou, která nám také zařídila setkání s panem profesorem Pařízkem.

Představily jsme záměr publikace s vizí projektu 2019-2021  a možnost spolupráce mimonemocničních porodních asistentek s porodnicí.

V knize je spousta informací, návodů a  postupů  v mimonemocniční péči a mnoho zajímavých obrázků.

Přejeme zdravým ženám,  aby byly podporovány prostředím jako doma  a správně vytrénovanými zdravotníky v oblasti přirozeného porodu a mohly  porodit v pokojích podporujících přirozený porod v terciárních porodnicích.

HOME FROM HOME

Knížka  Porodnice 5P navštěvuje i  s jejich autorkami pražské porodnice

Ve čtvrtek jsme navštívily pražskou Podolskou porodnice, kde jsme diskutovaly o naší publikaci.

Přijala nás hlavní sestra paní Vacková.

Také jsme předaly skrze podatelnu knihu na Ministerstvu zdravotnictví - které, byť bylo pozváno na naše semináře - NIKDO NEDORAZIL.

Knihu jsme poslaly skrze podatelnu  panu ministrovi, náměstkům a hlavní sestře.

Přejeme zdravým ženám a jejich rodinám zdravý a přirozený porod v porodnici v pokojích podporujících přirozený porod.

Knížka PorodNICE 5P

PorodNICE 5P

Autorky: Zuzana Štromerová, Milena Dvořáková

https://drive.google.com/open?id=1eRJy2IlNYlFWbrfUwXrYnOXVf3mAvyUV


klikněte na odkaz on - line ke stáhnutí

PorodNICE 5P

Using Birth Pool in a Box Professional UK - použití bazénku k porodu do vody

Voda je doporučována také k tzv. naředění případné infekce včetně Covid 19. 

Je jí chráněna matka tak i porodní asistentka. 

ICM Essential competencies of midwives

Nová příručka ICM revidována leden 2019

Kompetence porodní asistentky dle ICM

https://www.internationalmidwives.org/our-work/policy-and-practice/essential-competencies-for-midwifery-practice.html

Midwives competencies

1. GENERAL COMPETENCIES

1. 1.a  Assume responsibility for own decisions and actions as an autonomous practitioner
2. 1.b  Assume responsibility for self- care and self-development as a midwife
3. 1.c  Appropriately delegate aspects of care and provide supervision
4. 1.d  Use research to inform practice
5. 1.e  Uphold fundamental human rights of individuals when providing midwifery care
6. 1.f  Adhere to jurisdictional laws, regulatory requirements, and codes of conduct for midwifery practice
7. 1.g  Facilitate women to make individual choices about care
8. 1.h  Demonstrate effectiveinterpersonal communication with women and families, health care teams, and community groups
9. 1.i  Facilitate normal birth processes in institutional and community settings, including women’s homes
10. 1.j  Assess the health status, screen for health risks, and promote general health and well-being of women and infants
11. 1.k  Prevent and treat common health problems related to reproduction and early life
12. 1.l  Recognize conditions outside midwifery scope of practice and refer appropriately.
13. 1.m  Care for women who experience physical and sexual violence and abuse

2. PRE-PREGNANCY AND ANTENATAL
2.a Provide pre-pregnancy care2.b Determine health status of
woman
2.c Assess fetal well-being
2.d Monitor the progression of pregnancy
2.e Promote and support health behaviours that improve well being
2.f Provide anticipatory guidance related to pregnancy, birth, breastfeeding, parenthood, and change in the family

3. CARE DURING LABOUR AND BIRTH
Promote physiologic labour and birth

4. ONGOING CARE OF WOMEN AND NEWBORNS
4.a Provide postnatal care for the healthy woman
4.b Provide care to healthy newborn infant
4.c Promote and support breastfeeding
4.d Detect and treat or refer postnatal complications in woman
4.e Detect and manage health problems in newborn infant
4.f Provide family planning services

Ess

ential Competencies

Můj život s bikramyogou a jak změnit  svůj svět

Zdraví JE právo dané narozením

Dýchat znamená žít

V roce 2008 jsem poprvé byla svoji dcerou vyzvaná, abych s ní šla cvičit.

Zůstávám jí neustále vděčna, stejně jako Tereze Bonet Šenkové, která bikramyogu přivezla do Prahy z Francie a mé děkuji patří všem cvičitelkám a cvičitelům , kteří mě jí stále trpělivě provázejí jako certifikovani teacher´s lectures.Mou první hodinou pravdy mě provázel Michal.

S yogou jako takovou jsem se poprvé seznámila někdy v roce 1978, prostřednictvím knihy, která patří mezi mé současné poklady: Andre Van Lysebeth Joga, druhé vydání Olympia Praha..Šedivé obrázky jogínských pozic mě zaujaly, ale také odradily pro mě neodpovídajícím sportovním vzhledem.

Byla jsem v té době aktivně sportující dívka, která se věnovala veslování, běhání na běžkách, tanci a měla ráda pohyb jakéhokoliv druhu.Šediví a nezdravě vypadající muží i ženy na obrázcích mě nic neříkali.

Knihu jsem si však se zájmem přečetla, vyzkoušela asány ,upoutala mě Kollalotova snídaně, kterou ráda praktikuji i dnes v kombinaci s jinými výživovými postupy.

Yoga zůstala zastrčena v knihovně.

Přešlo několik desítek let, ne že bych nesportovala, ale vlivem různých životních krizí jsem začala mít zdravotní obtíže- hlavně bolesti v zádech, bolely mě zuby a uši..Dále jsem vlivem všeho možného včetně práce jsem byla v obrovském stresu a k doktorovi jsem si zakázala chodit.Moje tělo i duše stávkovala. Potřebovala jsem být zdravá. Naordinovala jsem si yogu. Prostudovala jsem si v angličtině Bikramovi internetové stránky o vlivu jednotlivých asán na lidské tělo.Trvalo mi určitý čas než jsem byla schopna chodit opravdu pravidelně, protože po prvních lekcích jsem další den proležela, ale důležité bylo, že jsem to nevzdala.

2011

Nejdřív jsem ji jen tak oťukala, ale od roku 2011 jsem její pravidelnou návštěvnicí.

Co mi to dává?

Vařím si tam mozek i tělo, griluji končetiny i myšlenky, civím do zrcadla a hledám, kde sídlí moje duše.Kdo jsem?

Je úžasná, vyvádí člověka z jeho perfektní komfortní zony, nikdy nevíte jaká lekce bude, můžete na ní jít s větším nebo menším nadšením, nevíte kdo tam bude, kolik nás bude, jaká bude teplota a vlhkost v sále, nevíte přesně jak na tom jste, jak to zvládnete.

Každá lekce je vaše dnešní výzva.Praktikujete minulost spojenou s přítomností s nadějí, že příští lekce Vám musí jít přece lépe!!!

Je to tak nebo ne?

Geniálně promyšlené pozice, jednoduchost snoubená s dokonalostí hathayogy, stálé a nekonečné opakování.

Bikramyoga je vaše milenka, stáváte se závislou, je to legální droga.Vedoucí ke kráse fyzického i psychického těla, ke zdraví, k odpoutání od nepotřebností, k jednoduchosti, ke změnám, možné vše jinak nebo tak jak jste chtěli!

Stále mě přivádí k úžasu.

Šmpionát 2018

To je bikramyoga

Daily practise

Znova a pořád dokola: 3 hod před příliš nejíst, dostavit se, podložka, suchý ručník, voda, toaleta,zaujmout pozici, odcvičit a nepřemýšlet nad tím 26 pozic, podložka, mokrý ručník, prázdná láhev, sprcha, pití, lehké jídlo, odvést se domů, odpočinek, spánek, případně nespánek.

Celý život opakujeme: jeden dech za druhým, první nádech a poslední výdech a kolik životních

událostí mezi tím.

Je krása pozorovat lidi.

Je to krása, je to život v celém jeho koloritu.

Jsem ráda, že jsem jeho součástí.

Balance, kombinace, přehodnocování,pozorování, sebereflexe, sebekontrola.

To mě bikram naučil.

Změníte náladu, tělesné proporce, budete potřebovat jiné oblečení, protože zhubnete nebo vyrýsujete v různých částech těla.Vypotíte litry vašich tekutin.

Spadnou vám kalhoty, někdy i čelisti, budete se chtít smát i plakat.

Stáhne Vás z kůže, znovu vyloví vaše žebra a provětrá peněženku i střeva.

Je nemilosrdná, ale stojí za to!

Ve studiu cvičíme a učíme se 

Celine Dion - A New Day Has Come (Live)

Václav Noid Bárta-No tak co dál?

No tak co dál ???



Děkuji, za zazpívání i text Vašku!!!

Akce Porodního domu u Čápa, kterou jsem součástí odborně i lidsky.
Podpořte nás, prosím, jak můžete a zveme Vás srdečně  na semináře.
Děkujeme!

PorodNICE 5P vize 2019–2022, úvodní semináře

    Akci finančně podpořil Magistrát hlavního města prahy z grantového programu AKCE 2019

Kontext

Projekt vychází z dlouhodobé situace, kdy zdravé ženy v České republice nemají možnost svobodné informované volby způsobu porodu.
Porodnická péče dnešní doby je vysoce technicky zaměřena. Perinatologická centra dokáží řešit nejrůznější komplikace. Zdravé rodící ženy si sice mohou vybrat porodnici (budovu) podle svého, nikoli však způsob péče. Při péči o rodící ženu v porodnicích stále převažují rutinní postupy, které nepodporují přirozený běh porodu a často nejsou ani v souladu s doporučeními WHO (Intrapartum Care for a Positive Childbirth Experience, WHO, 2018) nebo výsledky výzkumů týkajících se prospěšnosti daného postupu. I dnes ještě dochází k rušení raného poporodního období nebo dokonce k separaci zdravého novorozence od zdravé matky.
Stát nepodporuje a nezabezpečuje porody v domácím prostředí a zároveň nenabízí jiný způsob porodní péče než klasický medicínský. Ženy, kterým nemocniční praktiky nevyhovují, přesto volí pro svůj porod domácí prostředí. V některých oblastech České republiky ale neseženou komunitní porodní asistentku, která by o ně při porodu doma pečovala. Některé se tedy uchylují k neasistovanému porodu nebo k tzv. porodní turistice. Za vlídnou, vstřícnou porodnickou péčí cestují desítky kilometrů.
Porodní asistence patří v rámci Evropské unie k regulovaným povoláním. Zákon stanoví porodním asistentkám rozsah činností, které mohou samostatně vykonávat, avšak úředníci krajských úřadů svými neinformovaným rozhodováním jejich činnost limitují. Tím snižují rozsah využití pracovního potenciálu porodních asistentek, znemožňují mnoha ženám možnost informované volby péče v těhotenství a během zdravého přirozeného porodu a následně tak zvyšují riziko u zdravých žen, pro které je stávající nabízená péče v porodnicích nepřijatelná. Vzhledem k tomu, že Česká republika dosud nevytvořila ani legislativní podmínky pro vznik samostatných porodních domů, vidí obecně prospěšná společnost řešení v uvedení domácího prostředí přímo do porodnic. S tím se pojí i zavedení dobře osvědčených praktik, které používají porodní asistentky při péči o ženy rodící v domácím prostředí, do porodnic.

PorodNICE 5P

Název projektu byl vytvořen následovně:

Porod	Proces, při kterém nová lidská bytost přichází na svět.
NICE	(z angličtiny) = vlídný, milý, vstřícný, hezký, sympatický. NICE Guidelines = doporučené postupy Národního institutu klinické excelence (National Institute for Clinical Excellence) ve Velké Británii. V současné době byl název instituce změněn na National Institute for Health and Care (i Clinical) Excellence, avšak doporučení jsou stále dohledatelná na www.nice.org.uk.
5P	počáteční písmena pěti slov: Pokoje podpory přirozeného porodu v porodnicích.

Cíle projektu

1. Převést postupy používané a ověřené porodními asistentkami při porodech v domácím prostředí do porodnic.
2. Rozšířit nabídku a zvýšit kvalitu péče nabízené porodnicemi.
3. Odlehčit přetíženým porodnicím diferenciací péče a využitím plného pracovního potenciálu porodních asistentek.
4. Umožnit rodičům bezpečnou možnost informovaného výběru.
5. Posílit profesi porodní asistence

Kroky k naplnění cíle

1. Úvodní semináře.
2. Informování veřejnosti.
3. Vytvoření podpůrných a pomocných materiálů pro zavedení pokojů 5P do porodnic.
4. Vytvoření podkladů pro rozšíření vzdělávání porodních asistentek.

Úvodní semináře – termíny

předpoklad, čeká na potvrzení:

27.  9. 2019   Magistrát hlavního města Prahy
20.11. 2019   Poslanecká sněmovna ČR, Konírna

https://www.pdcap.cz/Texty/PorodNICE.html

Principy péče v porodní asistenci

Principy péče porodní asistence

Česká komora porodních asistentek ve spolupráci s Unipa vytvořila tuto publikaci - květen 2019

FIGO How to stop the caesarean section epidemic

Comment

11. 11  Houssiau FA. Time to change the primary outcome of lupus trials.Ann Rheum Dis 2018; published online June 19. DOI:10.1136/ annrheumdis-2018-213788.
12. 12  Merrill JT, Neuwelt CM, Wallace DJ, et al. Efficacy and safety of rituximab in moderately-to-severely active systemic lupus erythematosus:
    the randomized, double-blind, phase II/III systemic lupus erythematosus evaluation of rituximab trial. Arthritis Rheum 2010; 62: 222–33.

13 AstraZeneca. Update on TULIP 1 phase III trial for anifrolumab in systemic lupus erythematosus. https://www.astrazeneca.com/media-centre/press- releases/2018/update-on-tulip-1-phase-iii-trial-for-anifrolumab-in- systemic-lupus-erythematosus-31082018.html (accessed Sept 18, 2018).

FIGO position paper: how to stop the caesarean section epidemic

See Series pages 1341, 1349, and 1358

Worldwide there is an alarming increase in caesarean section (CS) rates. The medical profession on its own cannot reverse this trend. Joint actions with govern- mental bodies, the health-care insurance industry, and women’s groups are urgently needed to stop unnecessary CSs and enable women and families to be confident of receiving the most appropriate obstetric care for their individual circumstances.
CS rates are increasing globally without any signs of slowing down. Worldwide rates have increased from about 6% in 1990 to 19% in 2014.1 National rates in the northern part of Europe are still below 20%, whereas those in the southeastern part of Europe, China, and South America have increased to or above 50% of deliveries.2 In north Africa the rate has increased from 5% to 28% and in Egypt has reached 50%, with persistent low overall population rates in sub-Saharan Africa (5%) and huge variations within countries.1 In many low-income and middle-income countries, CS rates are too low in rural regions and in vulnerable groups, while rapidly increasing in urban areas. In other words, lack of access in some regionsoftheworldorcountries,andoverinterventionin othercountriesorinotherpartsofthesamecountry:“too little, too late and too much too soon”.3 Given the linear increase in CS rates, it seems unlikely that the rising trend of CS can be reversed easily. The large variation in CS rates indicatesthattheserateshavevirtuallynothingtodowith evidence-based medicine.
WHO has indicated that every effort should be made to provide CSs to women in need rather than striving to achieve a specific rate.4 At the same time, WHO has shown that at the population level, CS rates of more than 10–15% are unlikely to improve maternal or perinatal outcomes.4 Others have found that the lowest rates of maternal and neonatal mortality may occur at a CS rate of around 19%.5 Increasing CS rates are associated with short-term and long-term maternal

and perinatal consequences, including direct maternal morbidity and mortality derived from anaesthetic and urological complications, bleeding, infection, and thromboembolism, with more respiratory problems in newborn babies because of iatrogenic preterm delivery, and with more autoimmune and obesity- related problems in offspring.6,7 Consequences for future pregnancies include an increase in spontaneous preterm birth, uterine rupture, and abnormal placentation that may result in excessive maternal bleeding and/or need for hysterectomy.6,7 In the USA, the increasing CS rate has, although weakly, been associated with an increase in maternal mortality.8 Similarly, in some African countries CS is associated with a very high maternal and neonatal mortality and morbidity, partly because of absence of facilities for instrumental vaginal delivery, delay in doing the procedure, and inadequate facilities and skills.9Hospital-acquired sepsis with resistant organisms also contributes to adverse outcomes from surgery. The rise in CSs has to be stopped.
Drivers for the increasing CS rates can vary between countries and include a loss of medical skills to confidently and competently attend a (potentially difficult) vaginal delivery, as well as medico-legal issues. Additionally, important incentives exist in the comfort of planned daytime delivery compared with unplanned vaginal deliveries of varying duration, especially in private practices, and financial incentives for both doctor and the hospital.
Mother–baby friendly hospital-care arrangements, education, and preparation classes, and standardisation of protocols have thus far not been shown to result in significant reductions in CS rates. Adequate pain relief, improved privacy, and care in labour wards may be of help, but the only aspect that has consistently resulted in a significant reduction in CS rates has been an altered reimbursement model for doctors and hospitals

1286

www.thelancet.com Vol 392 October 13, 2018

that favours vaginal delivery. This has been shown in Portugal following wide dissemination of information on the increased risks of CS,10 as well as in governmental hospitals in Iran11 and in a large hospital setting in Shanghai.12
With this FIGO position paper, we ask for the help of governmental bodies, UN partners, professional organisations, women’s groups, and other stakeholders to reduce unnecessary CSs:

1. 1  The delivery fees for physicians for undertaking CS
   and attending vaginal delivery should be the same, using a mean fee. This should also happen in private practice settings.
2. 2  Hospitals should be obliged to publish annual CS rates, and financing of hospitals should be partly based on CS rates. Risk-adjusted CS rates should become available.
3. 3  Hospitals should use a uniform classification system for CSs (Robson/WHO classification).1,13
4. 4  Women should be informed properly on the benefits and risks of a CS.
5. 5  Money that will become available from lowering CS costs should be invested in resources, better preparation for labour and delivery and better care, adequate pain relief, practical skills training for doctors and midwives, and reintroduction of vaginal instrumental deliveries to reduce the need for CS in the second stage of labour.
6. 6  The situation in very low-income countries requires specific attention, considering that access to CSs is still insufficient in rural areas, whereas CSs seem to rise inappropriately in some urban areas and can be associated with substantial maternal morbidity and mortality.9,14 Both situations are unwanted. In rural areas, adequate access to skilled care, to appropriate fetal surveillance, and to assisted births or operative delivery is essential.

*Gerard H A Visser, Diogo Ayres-de-Campos, Eytan R Barnea, Luc de Bernis, Gian Carlo Di Renzo,
Maria Fernanda Escobar Vidarte, Isabel Lloyd,
Anwar H Nassar, Wanda Nicholson, P K Shah, William Stones,
Luming Sun, Gerhard B Theron, Salimah Walani
Department of Obstetrics, University Medical Center, Utrecht, Netherlands (GHAV); Department of Obstetrics and Gynecology, Medical School-University of Lisbon, Santa Maria Hospital, Lisbon, Portugal (DA-d-C); Society for the Investigation of Early Pregnancy, New York, NY, USA (ERB); BioIncept, LLC, New York,

NY, USA (ERB); Independent consultant, Geneva, Switzerland (LdB); Department of Obstetrics and Gynecology, University of Perugia, Perugia, Italy (GCDR); Department of Obstetrics and Gynecology,FundacionValledelLili,UniversidadICESI,Cali, Colombia (MFEV); Ginecólogo Obstetra, Clinica Hospital San Fernando, Consultorio 6–8, Panama (IL); Department of Obstetrics and Gynecology, American University of Beirut Medical Center, Beirut, Lebanon (AHN); Department of Obstetrics and Gynecology, University of North Carolina, Chapel Hill School of Medicine, NC, USA (WN); Department of Obstetrics and Gynecology, Seth G S Medical College and K E M Hospital, Mumbai, India (PKS); Departments of Public Health and Obstetrics and Gynaecology, Malawi College of Medicine, Blantyre, Malawi (WS); Shanghai 1st Maternity and Infant Hospital of Tongji University, Shanghai, China (LS); Department ofObstetricsandGynaecology,FacultyofMedicineandHealth Sciences,StellenboschUniversity,CapeTown,SouthAfrica (GBT); and Global Health Programs, March of Dimes Foundation,WhitePlains,NY,USA(SW) g.h.a.visser@umcutrecht.nl
We declare no competing interests. This FIGO position paper on cesarean sections is an addition to the one published on Jan 23, 2007 and should be considered in conjunction with the previous one. This FIGO position paper has been written by The FIGO Committee for Safe Motherhood and Newborn Health and has been endorsed by FIGO, the International Confederation of Midwives, and the Women Deliver global action group.
1 Betrán AP, Ye J, Moller AB, Zhang J, Gulmezoglu AM, Torloni MR. The increasing trend in Caesarean section rates: global, regional and national estimates: 1990–2014. PLoS One 2016; 11: e0148343.
2 Boerma T, Ronsmans C, Melesse DY, et al. Global epidemiology of use of and disparities in caesarean sections. Lancet 2018; 392: 1341–48.
3 Miller S, Abalos E, Chamillard M, et al. Beyond too little, too late and too
much, too soon: a pathway towards evidence-based, respectful maternity
care worldwide. Lancet 2016; 388: 2176–92.
4 WHO. Statement on caesarean section rates. Geneva: World Health
Organization, 2015. http://www.who.int/reproductivehealth/publications/
maternal_perinatal_health/cs-statement/en/ (accessed Sept 4, 2018). 5 Molina G, Weiser TG, Lipsitz SR, et al. Relationship between cesarean
delivery rate and maternal and neonatal mortality. JAMA 2015;
314: 2263–70.
6 Visser GHA. Women are designed to deliver vaginally and not by cesarean
section: an obstetrician’s view. Neonatology 2015; 107: 8–13.
7 Blustein J, Liu J. Time to consider the risks of caesarean delivery for long
term child health. BMJ 2015; 350: h2410.
8 Moaddab A, Dildy GA, Brown HL, et al. Health care disparity and
state-specific pregnancy-related mortality in the United States,
2005–2014. Obstet Gynecol 2016; 128: 869–75.
9 Harrison MS, Pasha O, Saleem S, et al. A prospective study of maternal,
fetal and neonatal outcomes in the setting of caesarean section in low- and middle-income countries. Acta Obstet Gynecol 2017;96: 410–21.
10 Ayres-de-Campos D, Cruz J, Medeiros-Borges C, Costa-Santos C, Vicente L. Lowered national cesarean section rates after a concerted action.Acta Obstet Gynecol Scand 2015; 94: 391–98.
11 Sabet F, Shahshahan Z, Akbari M, Heshmati B. Caesarean section in Iran.Lancet 2016; 388: 29–30.
12 Liu X, Lynch CD, Cheng WW, Landon MB. Lowering the high rate of caesarean delivery in China: an experience from Shanghai.Br J Obstet Gynecol 2016; 123: 1620–28.
13 Robson M. Classification of cesarean sections. Fetal Matern Med Rev 2001;12: 23–39.
14 Litorp H, Kidanto HL, Rööst M, Abeid M, Nyström L, Essén B. Maternal near-miss and death and their association with caesarean section complications: a cross-sectional study at a university hospital and a regional hospital in Tanzania. BMC Pregnancy Childbirth 2014; 14: 244.

For the FIGO position paper see www.figo.org

www.thelancet.com Vol 392 October 13, 2018

1287

Comment

ICM Prague 2014

5 let po kongresu v Praze  ICM Prague 2014



Já a Zuzana v historických barrandovských kostýmech.



Víra a naděje, že rodit se dá elegantně a zdravě a že, ženy a děti mohou mít z toho pozitivní zážitky do živots!



Přiručka WHO 2018 vše nakonec potvrzuje.



Tolik nadšení v tom bylo, že to musí být zřejmé ze snímku!!!



Tolik nadšení, že ho mohu vnímat i dnes!



Jsem tomu všemu tolik vděčna, že jsem to mohla zažít na vlastní kůži!



Glasgow 2008, Durban 2011 a Praha 2014

P!nk & Willow Sage Hart (P!nk’s Daughter) - A Million Dreams/A Million D...

Mum Pink and her daughter!

Such a beauty of motherhood! 



https://www.youtube.com/watch?v=V1weVGUmNTA

Prof. Michael Stark - Why it's necessary to intrtoduce evidence-based Ce...

Je tolik zajímavých lidí na světě, kteří vidí některé věci zcela jinak a kteří se nacházejí ve zcela jiném společenském modu.

S panem profesorem jsem měla tu čest se setkat  na konferenci před 9 lety na Kanárských ostrovech.

Velmi zajímavý člověk, který svou přednášku Stříhat nebo nestříhat  ukončil slovy, že je štastný, že jeho dcera porodila miminko  zcela přirozeně.

Děkuji pane profesore, za Vaše postřehy, za Vaši energii, za Vás úsměv.

Dr. Michael Stark se specializuje na porodnictví a gynekologii.Je prezidentem nové Evropské chirurgické akademie (NESA), mezinárodní interdisciplinární chirurgické akademie. Stark byl vědeckým poradcem evropského Tele-chirurgického systému, vědeckého a zdravotnického poradce 120 nemocničních skupin ELSAN ve Francii a hostujícím vědeckým pracovníkem Univerzitní nemocnice Charite v Berlíně. V roce 2011 byl Prof. Stark jmenován Medico Del Anno (doktor roku) v Itálii a je čestným členem francouzské, polské, ruské a italské gynekologické asociace. V letech 1983 až 2000 byl ředitelem Ob / Gyn oddělení Nemocnice Misgav Ladach v Jeruzalémě a v letech 2001 až 2009 předsedou gynekologie v nemocnici HELIOS, European Hospital Group. Byl profesorem na univerzitách v Torontu, Moskvě, Pekingu, Miláně, Adaně, Uppsale a New Yorku.

Vezměte život zpět do svých rukou (Bashar) cz titulky