Position Statement: Midwifery units and COVID-19 For release on 31st March 2020

Midwifery units (MUs) can make a positive contribution when NHS maternity services are stretched to the limit by the effects of Covid-19. The Midwifery Unit Network (MUNet) is committed to supporting NHS senior managers and frontline staff by collaborating in the pursuit of constructive solutions to the current unprecedented challenges.

MUNet is concerned about the care options available for women with uncomplicated pregnancies or those who prefer an out-of-hospital birth. During the COVID-19 pandemic, health systems all over the world are stressed to their maximum capacity by increased workloads and lack of staff due to sickness. The population is advised not to attend a hospital setting unless strictly necessary, yet this advice seems to apply to all but healthy women during childbirth. Throughout this crisis, women will continue to be pregnant and give birth, deserving the same right to safe maternity services and compassionate care as they always have (1).

Hospital facilities are at high risk of being contaminated with Covid-19 as a significant but unknown percentage of carriers are asymptomatic. Furthermore, NHS staff who may have been exposed to the virus, have limited access to diagnostic testing and PPE equipment. Skilled and dedicated healthcare staff are overworked, and units understaffed.

Midwifery units, also known as birth centres, are being closed across UK or re-purposed for women who have COVID-19 or as isolation wards for non-maternity patients. Closures are affecting community-based, Freestanding Midwifery Units (FMUs) in particular. A survey of heads and directors of midwifery from across the UK, conducted by the Royal College of Midwives (RCM), has found that 21% of MUs have closed of which 11 units were turned into COVID-19 isolation units (2).

There is clear and well-documented evidence that for women with uncomplicated pregnancies, giving birth in a MU is safer due to lower rates of unnecessary intervention for the mother (3, 4). Birth in MUs is as safe for the babies of these women as birth in an Obstetric Unit (OU or hospital delivery suite). Providing maternity care for women with uncomplicated pregnancies in midwifery units has been shown not only to reduce unnecessary interventions during childbirth but also to decrease costs to healthcare systems and improve women ́s satisfaction of their birth experience (5-7). The current NICE guidance on planning place of birth for healthy women with uncomplicated pregnancies recommends that women are offered the choice of all four birth settings (home, freestanding midwifery unit, alongside midwifery unit, obstetric unit) and that women are advised that birth in a midwifery unit is particularly suitable for them (8).

In this exceptional situation we recommend that maternity services build on existing infrastructure, which includes out of hospital birth as part of the core provision and ringfencing and protecting AMUs in acute hospital settings. Services should expand the opportunity for women who are healthy and have no pregnancy complications to give birth in a midwifery unit as the default option, provided they have no symptoms of Covid-19. This will ensure that ‘low-risk’ women have access to optimal care and keep hospital obstetric units free for those with obstetric needs or medical need due to suspected Covid-19.

MUNet Position Statement released on 31st March 2020

During this unprecedented strain on acute hospital services, supporting the obstetric unit and other hospital services, including ITU and anaesthetic services, involves avoiding the admission into higher level care such as the obstetric unit unless clinically necessary.

Maintaining, expanding or creating new MU services would benefit women, babies and services in two key ways:

1. a)  Reduction in the number of obstetric interventions which put further strain on resources and staff and possible admission to high dependency or intensive care units.

2. b)  Reduction in the risk of infection from hospital settings for women, their babies, their birth supporters and midwives skilled in midwife-led birthing care in MU settings.

During the COVID-19 crisis it is important to:

1. Keep what works and is evidence-based: we recommend that maternity services should strategically re- open and increase activity in the existing FMUs by sustaining staffing levels and recommending and encouraging eligible women to give birth there. In a similar vein, we encourage AMUs within large hospitals to continue to open admissions to women with uncomplicated pregnancies, to operate as a ‘separate birthing space’ and to ringfence the skilled staff who work there to prevent re-deployment to the main OU to minimise coronavirus cross-infection risk.

2. Create pop-up midwifery units where needed: where FMUs do not already exist, with collaborative planning and support, ‘pop-up’ FMUs can be created effectively and quickly, close to acute services (but in a separate building) following the example of the Netherlands (9).

3. Utilise and mobilise midwifery skills appropriately: supporting a midwife-led, physiological birth outside of an obstetric setting is a skill with a defined philosophy (10). Home birth and caseload midwives have an abundance of skills which are well-placed in a MU setting. Independent Midwives (IM) may be able to support MUs if Trusts take the necessary decisions that will facilitate IM collaboration with NHS Trusts. Similarly, midwives returning to practice to help overstretched maternity services can be deployed locally in MUs and to give additional support in primary care settings as can midwifery students, doulas, experienced maternity support workers and other volunteers.

4. Establish COVID-19 operational procedures for transfer from FMUs and homebirth: new emergency Standard Operating Procedures (SOP) can be established for supporting the safe transfer from FMUs to the OU. Firstly, the majority of non-emergency transfers can be facilitated by private transport or taxi. Secondly, in cases of emergency transfer there should be an escalation procedure involving private ambulance, the army or other alternative solutions. Services should be thinking seriously about those alternative solutions.

5. Network and share knowledge: This epidemic is teaching us that we are all interconnected. We must learn from other services and other countries, share knowledge to maximise the spread of solutions (11).

We understand the difficult situation and ethical considerations our maternity services face at this current time. Maternity services need to be considered an essential service which should be maintained fully to avoid harm to maternal and child health in both the short and longer term. We need to join forces, strategically finding the best solutions for dealing with the current crisis. It is essential that throughout these difficult times we focus on our duty of care to women and their families. We need transformational midwifery leadership and lateral thinking.

Statement by Midwifery Unit Network Director team

    

MUNet Position Statement released on 31st March 2020

For further information please contact: support@munetwork.org References:

1) International Confederation of Midwives (ICM) 2020 ‘ICM Official Statement’ https://internationalmidwives.org/assets/files/news-files/2020/03/upholding-womens-rights-during- covid19.pdf?fbclid=IwAR09_TGRpHZoj0gsWqRfWGonRC46kRldpYGd9YmoaCgnPeQBvk7d86pW5oU [Accessed on 30th March 2020].

2) Royal College of Midwives (2020) RCM Plea: help us deliver safe care for pregnant women.

https://www.rcm.org.uk/media-releases/2020/march/rcm-plea-help-us-deliver-safe-care-for-pregnant-women/

[accessed 31st March 2020]
3) Scarf, V., Rossiter, C., Vedam, S., Dahlen, H.G., Ellwood, D., Forster, D., Foureur, M.J., McLachlan, H., Oats, J., Sibbritt, D., Thornton, C., Homer, CSE. (2018). ‘Maternal and perinatal outcomes by planned place of birth among women with low-risk pregnancies in high-income countries: A systematic review and meta-analysis’. Midwifery 62: 240-255
4) Birthplace in England Collaborative Group (2011). ‘Perinatal and maternal outcomes by planned place of birth for healthy women with low risk pregnancies: The Birthplace in England national prospective cohort study’. BMJ, 343:(d7400)
5) Macfarlane, A.J., Rocca-Ihenacho, L., Turner, L.R. and Roth, C. (2014). ‘Survey of women ׳s experiences of care in a new freestanding midwifery unit in an inner city area of London, England – 1: Methods and women ׳s overall ratings of care’. Midwifery 30(9): 998–1008.
6) Overgaard, C., Fenger-Grøn, M. and Sandall, J. (2012). ‘The impact of birthplace on women’s birth experiences and perceptions of care’. Social Science & Medicine, 74(7): 973-981.
7) Schroeder, E., Petrou, S., Patel, N., Hollowell, J., Puddicombe, D., Redshaw, M. and Brocklehurst, P., 2012. ‘Cost effectiveness of alternative planned places of birth in woman at low risk of complications: evidence from the Birthplace in England national prospective cohort study.’ BMJ 344, p.e2292.
8) National Institute for Health and Care Excellence (2014). Intrapartum care for healthy women and babies (Clinical guideline CG190). Available at:www.nice.org.uk/guidance/cg190 [Accessed on 30th March 2020].

https://www.knov.nl/vakkennis-en-wetenschap/tekstpagina/788-1/coronavirus/hoofdstuk/1357/coronavirus/ https://www.knov.nl/serve/file/knov.nl/knov_downloads/3396/file/20-03- 24_Draaiboek_fase_2_eerste_lijn_vangt_voor_elkaar_op.pdfhttps://www.knov.nl/vakkennis-en-wetenschap/tekstpagina/788-1/coronavirus/hoofdstuk/1357/coronavirus/ 10) Rocca-Ihenacho, L. (2017). ‘An ethnographic study of the philosophy, culture and practice in an urban freestanding midwifery unit’. Unpublished PhD thesis. London: City. University of London.

11) Nacoti, M et al (2020) ‘At the Epicenter of the Covid-19 Pandemic and Humanitarian Crises in Italy: Changing Perspectives on Preparation and Mitigation.’ NEJM Catalyst Innovations in Care Delivery [Accessed on 30th March .]2020

  

9) KNOV - Midwifery in the Netherlands. https://www.knov.nl/samenwerken/tekstpagina/489-2/midwifery-in-the- netherlands/hoofdstuk/463/midwifery-in-the-netherlands/

    

MUNet Position Statement released on 31st March 2020

 

Investing in midwife-led interventions could save 4.3 million lives per year, new study finds

3 December 2020 

Departmental news

 

Reading time: 1 min (407 words)

About two-thirds of maternal deaths, newborn deaths and stillbirths could be prevented by 2035 if the current level of care by professional midwives educated and regulated to international standards was scaled up to provide universal access, finds a new study led by the United Nations Population Fund (UNFPA), WHO, and the International Confederation of Midwives  published today in the Lancet Global Health. 

The study’s modelled estimates indicate that where midwife-delivered interventions such as family planning, diabetes management, assisted delivery and breastfeeding support take place, 4.3 million lives could be saved per year by 2035.

“These findings should leave no doubt in the minds of ministers of health, education and finance that midwife-led interventions have the potential to save the lives of women and their newborns at a vast scale,” says Elizabeth Iro, WHO Chief Nursing Officer. “Now it is time to act. We must take urgent action to invest in midwives.”

Greater investment in professional midwives, a profession categorised by the International Labour Organization as distinct from nursing, could improve the survival of mothers and babies, particularly in low- and middle-income countries. To realise this potential, midwives need education and training to international standards, to be part of a supportive and skilled team, and work in an environment with adequate water, sanitation and medical supplies.

The study is based on modelled estimates of deaths averted in 88 low- and middle-income countries that account for more than 95% of global maternal and newborn deaths and stillbirths. These countries have severe health workforce shortages: they are home to 74% of the world’s population but just 46% of the world’s doctors, nurses and midwives. 

The new study follows a 2014 publication in The Lancet Series in Midwifery and uses the Lives Saved Tool (LiST) which models variations in deaths based on the uptake, effectiveness and impact of about 30 midwife delivered interventions. Using an updated version of LiST, the current study provides three scenarios on the impact of increasing the provision of midwife healthcare around the world. The three scenarios include: achieving universal coverage by 2035; increasing coverage of midwife-delivered interventions by 25% every 5 years; or increasing coverage by 10% every 5 years.

Improving the health of mothers and newborns remains an important priority on the international agenda and there has been an increasing awareness around the role of midwives in addressing this need, including through WHO's campaign on the year of the nurse and wife.

Key Findings 

Covid - pochopili jsme jako společnost proč se tu objevil ?

Doporučuji si přečíst, 

velmi elegantně napsané. 

Dotýká se to člověka osobně i profesně. Zkuste o tom přemýšlet, zkuste na to zapracovat, najít příčinu a změnit sebe samého. 

Cituji Lenka Černou :

 https://www.lenkacerna.cz/life-koucink/hrozi-nam-syndrom-covidove-uzkosti/

Já jsem přesvědčená o tom, že celé covidové šílenství a chaos, který ve společnosti nastal, je pouhým ZRCADLEM NAŠEHO VNITŘNÍHO SVĚTA. Tohle všechno je pouhý následek toho, co dřímá v našem vnitřním světě. Právě náš vnitřní svět je u mnohých z nás v chaosu již dávno, jen jsme naši bezmoci i odpojení uměli dobře potlačovat. Bylo snadné hrát hru “ideální společnosti” kde jsou všichni šťastní a nemusí nic řešit. Ekonomicky jsme se měli skvěle, cestovali jsme a měli sociální sítě, které nám uměle dopovali sebevědomí. 

Jenže, pak přišel zlom a náš vnitřní chaos se manifestoval v tom vnějším. 

Když se na něj zaměříme, najdeme zde mnoho podnětů k hlubšímu sebepoznání. Pojďme se na ně podívat.

Úzkost z Covidu nás učí přijímat SMRT JAKO SOUČÁST ŽIVOTA

Ano, téma smrti jsme v západní kultuře potlačovali doopravdy dlouho. Obracíme od ní tvář a děláme, že vlastně neexistuje. Děti na pohřby nejsou zvány a my si zakazujeme truchlit. Skrze ego často získáváme mylný pocit nesmrtelnosti, ale… každý z nás se bude jednoho dne se smrtí konfrontovat. Právě teď je tedy ten nejlepší čas se tématem smrti zabývat. ČEMU NÁS PŘÍTOMNOST SMRTI UČÍ? A není jen skvělou motivací k tomu, abychom prožili náš život ve skutečném naplnění? Proč tu jsme, kam směrujeme, a co bude potom? To jsou všechno otázky, na které je zapotřebí hledat své vlastní odpovědi. 

 

Dalším potlačeným tématem je STRACH ZE ZTRÁTY

Ať blízkého, financí, komfortu, zaměstnání, vztahu… lpíme na všem, co jsme si vybudovali a nedokážeme si představit, že přijde ZMĚNA. Nechceme se oddat toku života, položit se a konečně přijmout, že PODLÉHÁME NEUSTÁLE ZMĚNĚ, kterou nejde skrze kontrolu zastavit i nastavit. Ano, jsme tu i od toho, abychom se učili nelpět, brát změnu jako výzvu k transformaci a prostě to tu nebrat tak vážně. Protože, konec… ten máme doopravdy všichni jistý. 

A třetí téma – LATENTNÍ NENÁVIST

Ta, která v nás dříme a často je i po roky potlačená. Začínáme proti sobě společensky bojovat, ukazujeme na sebe prstem a kdo je “Covid-pozitivní” je najednou špinavý. Přitom, on má jen rýmu. Platí tu však staré a moudré pravidlo… kdo nenávidí druhé, většinou NENÁVIDÍ HLAVNĚ SÁM SEBE. A jsme u samotného kořene. Lidstvo se nutně potřebuje učit sebelásce a přijetí. Bez podmínky. To je ta největší lekce, kterou stále nezvládáme. 

Až tedy lidé přijmou aspekt smrti jako tu největší motivaci k životu v naplnění, naučí se žít bez rigidního očekávání, že vše bude stále stejné… a v neposlední řadě se začneme milovat bez podmínky, poznávat sebe skrze touhu naší duše… zmizí i syndrom covidové úzkosti. A nejen to. Zmizí války, hamižnost a ničení naší matky Země. 

Já si moc přeji, abychom všechny lekce pochopili a začali s naší životní transformací. Jak to vnímáte vy? 

Lenka Černá 

Potřebujete na své životní spokojenosti zapracovat? Zkuste mé online tréninky nebo osobní konzultace. 

Rady pro ženy -Během celého společného života přeci sebe i dítě můžete obohacovat!

Františkovy Lázně 

Stále  objevuji a rozvíjím  úžasnou fyzilogii těhotenství, porodu, šestinedělí.

Obrovské propojení duševní a fyzické mezi matkou a dítětem.

Všechna pozitiva a negativa si člověk nese životem a 95% mozku pracuje pod zkušeností mozku během těhotenství, porodu a šestinedělí.Tato období jsou tak nesmírně důležitá, tolik ovlivňují kvalitu našeho života i ostatních. Když nyní toho tolik víme, jak můžeme pracovat proti tomu ?

Jak se na těhotenství připravit ?
Prohloubit vztah  obou lidí, duch, duše i tělo potřebují být rozvinovány na všech úrovních.

Mluvit o porodu pozitivně, i když je porod a šestonedělí  námaha. Jsem přesvědčena, že život je neustálý porod, dá se to k němu přirovnat a záleží  jen na nás jak k němu i k životu  přistoupíme.

Současná technologie nevěří fyziologii ženy.Vše co se děje těhotné ženě, děje se i dítěti, včetně všech zásahů během těhotenství, porodu a šestinedělí, proto je nutná opatrnost, maximální  podpora fyziologického procesu a zásahy pouze  v případě, kdy je to potřeba, ba dokonce nutnost. 

Žena, než otěhotní, by si měla položit otázky:

Chci být matkou na celý život?

Jaké hodnoty v životě jsou pro mě důležité?

Jak vnímám odpovědnost být matkou?

Tyto otázky si pokládat 6 měsíců před otěhotněním.

Když žena otěhotní:

S láskou uvítát své dítě, poděkovat, že si mě vybralo.

Sdělit mu, že je v bezpečí a že to spolu zvládneme.

Vše, co se dotýká dítěte, se dotýká i partnera.

 Během celého společného života přeci  sebe i dítě  můžete obohacovat!

Pokud chcete být perfektní pro svět, nejste v kontaktu se svým dítětem.
Pokud je dítě nepřijímáno a pocity matky jsou , že vše je těžké, vytváří matka  pro budoucí dítě negativní zkušenost - zkušenost, kterou si dítě nese ze svého perinatálního života a tuto zkušenost může zrušit pouze vědomým tréninkem a přerušením synaptických vláken. 

 Komunitní porodní asistentka 

v prevenci nákazy Covid

Výjimečný stav a zpřísňující se opatření

Od poloviny října hlásí sdělovací prostředky denně zprávy o prudce se zvyšujícím počtu lidí, kteří onemocněli chorobou nazývanou Covid 19. Jako prevenci onemocnění doporučují odborníci nošení roušky, přísnou hygienu a neshlukovat se. Mezi další podpůrné kroky patří dobrá nálada, klidná mysl, zdravý životní styl (dostatečný pobyt na čerstvém vzduchu, zdravá strava bohatá na vitamíny, zdravý pitný režim).

I přes zahlcování zdravotnického systému problémy spojenými s Covid, chodí těhotné ženy na předporodní kontroly, které probíhají povětšinou u lékaře gynekologa. Ten mívá svou ordinaci ve zdravotních střediscích či nemocnicích. Zdravotními středisky i nemocnicemi prochází denně mnoho desítek osob, které, aniž by to věděly, mohou být šiřiteli Covid. Stejnými prostory jako veřejnost musí projít i těhotné ženy. Nadto často čekají poměrně dlouho, zvláště ve velkých porodnicích ve velkých městech, než na ně přijde řada.

Zdravé těhotné ženy mohou snížit riziko nákazy Covid, kromě dodržování výše zmíněných zásad, také tím, že zvolí individuální péči komunitní porodní asistentky, a to přinejmenším v posledních čtyřech týdnech těhotenství.

Komunitní porodní asistentka

Porodní asistentka je zdravotnická odbornice, v dnešní době s vysokoškolským vzděláním, jejímž posláním je pečovat o ženy v době těhotenství, porodu a době poporodní. Pokud se jedná o zdravou ženu a zdravé těhotenství, může tak činit samostatně, bez přímé účasti lékaře. 

V České republice, stejně tak jako ve všech státech světa, se některé porodní asistentky specializují na poskytování péče v komunitním prostředí, to znamená mimo porodnici. Pracují buď ve vlastní ordinaci mimo nemocnici, nebo ve velkém zdravotním středisku, mohou ale nabídnout poradenství přímo v domácím prostředí těhotné ženy.

Porodní asistentka je odbornou poradkyní a průvodkyní ženy. Svou činností by měla snížit míru strachu a zvýšit míru sebedůvěry a přesvědčení těhotné ženy, že je schopna zdravě porodit a postarat se o novorozené miminko. Porodní asistentky mohou ženám poradit i s kojením.

Jak můžete služeb porodní asistentky využít zvláště v době Covid?

Těhotenství

Systém zdravotní péče ve většině států Evropy, a také v České republice, doporučuje těhotným ženám, aby navštěvovaly těhotenskou poradnu 1x měsíčně, a to až do 36. týdne těhotenství, pak 1x týdně do 40 týdne těhotenství a následně každé 3 dny až do porodu.

V České republice jsou během těchto návštěv některé úkony přímo vázány na profesi lékaře buď svou podstatou nebo díky finančnímu krytí zdravotních pojišťoven. Jsou to ultrazvuková a laboratorní vyšetření. Ta se však nedělají při každé návštěvě v poradně.

Těhotná žena může zvolit individuální péči porodní asistentky nebo kombinovat péči komunitní porodní asistentky a péči lékaře, a tím omezit návštěvy nemocnic a zdravotních středisek na minimum.

Návštěvy komunitní porodní asistentky mohou být pro ženy výhodné zvláště v posledních 4 týdnech před porodem, kdy se organismus matky i dítěte chystají k porodu a mysl těhotné ženy je na tuto veledůležitou událost v jejich životech soustředěna.

Komunitní porodní asistentka v rámci těhotenské poradny může:

• změřit krevní tlak, puls, tělesnou teplotu ženy
• zkontrolovat váhový přírůstek (pro zhodnocení případného zadržování vody v těle)
• provést orientační test moči
• zevně ženu palpačně vyšetřit, později také zjistit polohu děťátka
• zhodnotit růst těhotenství pomocí měření (krejčovským metrem)
• pohovořit se ženou o tom, jak se cítí, jak vnímá děťátko, probrat její dotazy související s postupujícím těhotenstvím a směřující k porodu
• poslechnout srdeční ozvy plodu

Porod

Téměř všechny porody se rozbíhají někde mimo porodnici. Výjimkou jsou vyvolávané porody a plánované císařské řezy.

Porodní proces bývá, zvláště u prvorodících žen, mnohahodinová událost, která v nich často vzbuzuje nejistotu i strach. Díky tomu, zvláště prvorodící ženy, odjíždějí do porodnice příliš brzy. Následkem toho pak může docházet k zásahům s cílem urychlit porod. To však zvyšuje jednak bolestivost porodního procesu, jednak se zvyšuje riziko pro matku i dítě, protože jejich organismus se nemusí s uměle zvýšenou intenzitou a rychlostí porodu vyrovnat.

Komunitní porodní asistentka může:

• přijít zkontrolovat matku a dítě v počátečních hodinách porodu
• kontrolovat zdravotní stav ženy a dítěte v průběhu porodu
• doporučit různé přirozené prostředky tlumení bolesti
• doporučit úlevové pozice
• uklidnit mysl rodící ženy = snížit míru strachu
• doporučit správný čas pro odjezd do porodnice tak, aby tam žena strávila co nejkratší dobu

Ve zvláštních případech, pokud je žena zcela zdravá, porod probíhá fyziologicky a žena si to přeje, může porodní asistentka pomoci ženě i při porodu v domácím prostředí.

Doba poporodní

Běžná doba, po kterou ženy zůstávají v České republice v porodnici, jsou 3 dny. Stále více žen dává přednost časnějšímu odchodu z porodnice. V době pandemie covid, kdy jsou zakázány návštěvy v nemocnicích a členové rodiny jsou separováni, je časný odchod z porodnice aktuální a jedinou možností, jak se separaci vyhnout a zároveň snížit riziko nákazy.

Komunitní porodní asistentka může:

• přijít zkontrolovat (i opakovaně) matku a dítě po příchodu z porodnice
• kontrolovat zdravotní stav matky a dítěte
• pomoci ženě s kojením
• sledovat váhový přírůstek dítěte
• provést odběr krve z patičky novorozence pro screeningové vyšetření vrozených metabolických vad

Kontakty na porodní asistentky

Zuzana Štromerová 602 958 396

Milena Dvořáková 736 504 915

nebo na www.rodímvklidu.cz 

 Document TRIADA 2020

  

2020 TRIAD STATEMENT

International Council of Nurses – International Confederation of Midwives – World Health Organization

Over 600 government chief nursing and midwifery officers, leaders and representatives of national nursing associations and midwifery associations, together with the International Council of Nurses (ICN), the International Confederation of Midwives (ICM), the World Health Organization (WHO) and key partners, including WHO Collaborating Centers for Nursing and Midwifery, regulators, and the Nursing Now campaign, gathered virtually from more than 145 countries for the 8th ICN-ICM-WHO “Triad Meeting” on 16-18 June 2020.

The meeting occurred during a time of unparalleled significance, due to both the International Year of the Nurse and the Midwife and the COVID-19 pandemic. The dual spotlight underscores that midwives and nurses put their lives at risk to respond to the pandemic and provide essential health services. The Triad Meeting focused on how midwives and nurses can be protected, their leadership maintained and supported, and their contributions to emergency response, universal health coverage, and greater health and wellbeing maximized now and into the future.

As a result of the proceedings and deliberations of the meeting, the participants within their respective roles commit to supporting WHO Member States in the development and implementation of the following actions, as relevant to the national and local context:

1. Leverage the data, evidence and future directions in the State of the world’s nursing 2020 report to outline a forward-facing roadmap for policy dialogue and evidence-informed investment in countries. The third State of the world’s midwifery report (anticipated in 2021) will provide a similar resource for strengthening the midwifery workforce.

2. Implement effective human resources management in the context of COVID-19, including providing prompt remuneration with overtime and hazard pay where needed; ensuring occupational health and safety, avoiding any form of stigma and discrimination, and providing appropriate personal protective equipment; providing refresher training on infection prevention and control, diagnosis and clinical case management; and signing appropriate delegation of tasks and decision-making roles. Mentoring, supportive supervision, adequate rest periods and mental health support are paramount. Organizations should create funded surge positions to recruit additional midwives and nurses and re-distribute midwives and nurses from high to low incidence areas, while maintaining provision of maternal and newborn care and other essential health services. Organizations also should implement policy interventions at organizational and system-wide levels (by activating surge capacity, ensuring a manageable workload, providing adequate financing, streamlining regulations); developing new models to maintain service delivery in the community; and collecting standardized data on health worker COVID-19 infections, deaths and attacks.

3. Support nursing and midwifery leadership at all levels of the health system to contribute to health policy development and decision-making. Investing in national leadership development programmes for midwives and nurses builds leadership, stewardship and management capacity to the advance education, health, employment and gender agendas.

4. Ensure nursing and midwifery education and training programmes match health system objectives. This includes use of competency-based curricula, appropriate technology and adherence to the relevant educational standards for each profession. Strengthening connections between academic institutions and clinical practice sites can help address deficits of clinical supervision, preceptorship and mentoring for students and junior midwives and nurses.

5. Enable midwives and nurses to practise to the full extent of their education and training by updating relevant regulatory frameworks and providing appropriate workplace supports. Special efforts must be made to ensure that maternal and newborn care and community-based health services are adequately staffed and appropriately resourced even in times of unexpected crisis.

6. Eliminate all forms of discrimination based on gender, race, ethnicity, religion or other factors. Create and nurture gender-sensitive work environments, for example through flexible and manageable working hours that accommodate the changing needs of midwives and nurses as women, and gender-transformative leadership development opportunities. Address gender- based discrimination by prioritizing and enforcing policies to address and respond to sexual harassment, violence and discrimination. Eliminate the gender pay gap and ensure that policies and laws addressing the gender pay gap also apply to the private sector.

7. Deploy and manage midwives and nurses to maximize their roles as bridges to the communities they serve. Midwives and nurses who are dually credentialed and are deployed in both maternity and general health services must have formal and facilitated ways to maintain both sets of competencies according to applicable standards and their respective scopes of practice.

8. Address gaps in data elements essential to understanding the stock, demographics, practice settings, and working conditions of midwives and nurses. This requires participation across government bodies and engagement of key stakeholders such as regulatory councils, educational institutions, health service providers and professional associations.

9. Increase investments in countries affected by shortages to educate, employ, and retain midwives and nurses through domestic funding as well as appropriately-aligned development assistance. Engaging in intersectoral dialogue led by ministries of health, nursing and midwifery leaders, and stakeholders from the public and private sectors can catalyse the investments needed for resilient health systems, job creation, gender and youth empowerment.

10. Ensure decent working conditions and enabling environments for midwives and nurses. This includes adequate remuneration, social protection, reasonable working hours, occupational safety, safe staffing levels, and transparent and merit-based opportunities for career progression. Special efforts must be made to ensure safe, respectful and enabling workplaces for midwives and nurses operating in fragile, conflict-affected and vulnerable

Page 2

Recommendation for breastfeeding WHO :

                                         Without mom such a sad situation for the baby 

Can women with confirmed or suspected COVID-19 breastfeed?

Yes. Women with confirmed or suspected COVID-19 can breastfeed if they wish to do so. They should:

• Wash hands frequently with soap and water or use alcohol-based hand rub and especially before touching the baby;
• Wear a medical mask during any contact with the baby, including while feeding;
• Sneeze or cough into a tissue. Then dispose of it immediately and wash hands again;
• Routinely clean and disinfect surfaces that mothers have touched.

It is important to replace medical masks as soon as they become damp and dispose of them immediately. Masks should not be reused or touched in the front.

 Petr Casanova

Dnes mi přišel článek do mailu od pana Casanova a vybrala jsem z něj toto:

Pamatujte si, co napsal William Golding, anglický spisovatel, básník, esejista a dramatik, oceněný Nobelovou cenou: Cokoli ženě dáš, to udělá lepším. Dáš jí spermii, ona Ti dá dítě. Dáš jí dům, ona Ti dá domov. Dáš jí potraviny, ona Ti dá jídlo. Dáš jí úsměv, ona Ti dá srdce. Zkrátka: Cokoli jí dáš, to žena znásobí. Takže pokud se k ní chováš jako vůl, buď připraven, že jednou dostaneš hromadu hnoje.

Přeji každé z Vás, která toto čtete, aby jste našla správného chlapa a NE  chlapečka, který odejde s tou hromadou. 

Upřímně a s pokorou v duši Milena 

Meditace pro rodiče

Meditace pro rodiče 

Z celého srdce mám ráda své dítě a přeji si, aby z něho vyrostla vyrovnaná osobnost , která se může rozvíjet dle svého vlastního bytí!

Podporuji vlohy svého dítěte.

Jsem Tady a Teď pro své dítě.

Naplňuje mě láska a radost,  když vidím, že nachází svou vlastní cestu, objevuje své schopnosti a uskutečň uje své přání.

Jsem příkladem v kladném přístupu k životu a nabízím jistotu a bezpečí.

Zároveň jej nedržím a nesvazuji svými představami. Uvědomuji si , že je mojí úlohou nechat děti jít vlastní cestou. Nechávám jim volnost, aby samy rozhodovaly o svém životě, aby získaly vlastní zkušenosti, z nichž se učí.

Posiluji jejich důvěru v sebe sama  a upozorňuji je na to pozitivní a krásné!

Nechávám je jít vlastní cestou a jsem stále s nimi ve svých myšlenkách  i se svou láskou v srdci. 

Úryvek z knihy: 

Kurt Tepperwein: Pryč se vším co nám brání ve štěstí aneb cesta k vnitřní svobodě

Meditace pro bonding:

Jsi anděl,

podívala  jsi se na mě a usmála!

V mém srdci a na mých prsou,

jsi mou radostí a potěšením !!!!

Z knihy Láska ženy a její život podle Chamisso 

Midwifery

WHO support of midwifery

Infographics

The case for midwifery

What is midwifery?

Midwifery is "skilled, knowledgeable and compassionate care for childbearing women, newborn infants and families across the continuum throughout pre-pregnancy, pregnancy, birth, postpartum and the early weeks of life. Core characteristics include optimizing normal biological psychological, social, and cultural processes of reproduction and early life; timely prevention and management of complications; consultation with and referral to other services; respect for women’s individual circumstances and views, and working in partnership with to strengthen women’s own capabilities to care for themselves and their families.” Lancet Series on midwifery (June 2014).

Who is a midwife?

A midwife is a person who, having been regularly admitted to a midwifery educational program, duly recognized in the country in which it is located, has successfully completed the prescribed course of studies in midwifery and has acquired the requisite qualifications to be registered and/or legally licensed to practice midwifery. (ICM 2005)

Who is a skilled birth attendant 

A skilled birth attendant is an accredited health professional — such as a midwife, doctor or nurse — who has been educated and trained to proficiency in the skills needed to manage normal (uncomplicated) pregnancies, childbirth and the immediate postnatal period, and in the identification, management and referral of complications in women and newborns. (WHO/ICM/FIGO 2004)

The case for midwifery: the potential of midwives for improving quality of care

• 83% of all maternal deaths, stillbirths, and newborn deaths could be averted with the full package of midwifery care (including family planning);1
• 62% of effective practices within the scope of midwifery show the importance of optimizing the normal processes of childbirth and early life, and empowering women to care for themselves and their families;2
• 56 maternal and neonatal outcomes were found to be improved through midwifery practice and philosophy of care;2
• 87% of service need can be delivered by midwives when educated to international standards;3
• 82% reduction in maternal mortality possible with universal midwifery coverage;1
• Midwifery is associated with more efficient use of resources and improved outcomes when provided by midwives who are educated, trained, licensed and regulated in international standards2. Midwifery is a ‘best buy’ investment;3
• Midwifery is associated with reduced maternal and neonatal morbidity, reduced interventions in labour, improved psychosocial outcomes and increased birth spacing and contraceptive use;4
• Community-based midwives have been found to rank positively for the economy, efficiency, and effectiveness;4
• Midwifery should be considered a core part of universal health coverage. Quality midwifery care is central to achieving national and global priorities and securing the rights of women and newborn infants;4
• Quality relates to the right for women and newborns to the highest standard of health and is synonymous with women-centered care. Providing quality care is most efficient through midwifery care for all childbearing women;5
• There were no adverse outcomes associated with midwife-led care but significant benefits, thus it is recommended that all women should be offered midwife-led continuity models of care;5
• Case loading midwifery care is safe and cost-effective;6
• Midwives have the potential to provide excellent quality of care but socio-cultural, economic and professional barriers must be overcome to allow them to practice to their full potential.7

References

1 Homer, CS, Friberg, IK, Dias, MA et al. "The projected effect of scaling up midwifery". Lancet. 2014;384: 1146–1157

2 Renfrew, MJ, McFadden, A, Bastos, MH et al. "Midwifery and quality care: findings from a new evidence-informed framework for maternal and newborn care". Lancet. 2014; 384: 1129–1145

3 UNFPA ICM, WHO: "The state of the world’s midwifery 2014: A universal pathway. A women's right to health". 2014, New York: United Nations Population Fund

4 Sandall J, Soltani H, Gates S, Shennan A, Devane D. "Midwife-led continuity models versus other models of care for childbearing women". Cochrane Database of Systematic Reviews 2016, Issue 4

5 Ten Hoope-Bender P, de Bernis L, Campbell J et al (2014). "Improvement of maternal and newborn health through midwifery". Lancet. 2014;384: 1226-35

6 Tracy SK, Hartz DL, Tracy MB, Allen J, Forti M, Hall B, White J, Lainchbury A, Stapleton H, Beckmann M, Bisits A, Homer C, Foureur M, Welsh A, Kildea S: "Caseload midwifery care versus standard maternity care for women of any risk: M@NGO, a randomized controlled trial". Lancet 2013,382:1723–1732.

7 Filby A, McConville F, Portela A (2016) "What Prevents Quality Midwifery Care? A Systematic Mapping of Barriers in Low and Middle Income Countries from the Provider Perspective". PLoS ONE.11(5)